16. neděle v mezidobí “ B „

Minulou neděli jsme uvažovali o apoštolské církvi a poznali jsme, že je to církev, která šíří učení Pána Ježíše a to jak slovem tak příkladem života. A tento apoštolát konají nejen biskupové a jejich pomocníci kněží, jáhnové, katecheté a pastorační asistenti, ale také všichni ostatní pokřtění věřící ženy a muži. Kromě toho jsme se dozvěděli, že je také apoštolát modlitby a oběti podle slov kardinála Tomáška: Mnoho činí pro šíření víry kdo káže a učí, více činí kdo se za toto šíření modlí, nejvíce kdo na tento úmysl obětuje své utrpení.

Dnešní evangelium nám ukazuje Ježíše a jeho motiv pro šíření svého učení evangelia a to je „ je mi líto zástupů „ – lítost nad lidmi jako jednotlivci nebo zástupy, protože jsou jako ovce bez pastýře. Ano – i v době Pána Ježíše před dvěma tisíci lety mnozí lidé žili pouze pozemsky lidsky, přirozeně lidsky a to ještě nesprávně a povrchně, neřídili se často ani lidskými ani Božími zákony. Dnes bychom řekli, že žili konzumním způsobem života.

Těchto lidí bylo Ježíšovi líto a proto se ujímal jak jednotlivců jako např. celníků, nevěstek a hříšníků tak také celých zástupů, které poučoval a mnoha věcech. O jakých věcech? Na příklad o osmi cestách ke štěstí tj. o osmi blahoslavenstvích, o Bohu, který je láskyplný Otec plný milosrdenství, o nové spravedlnosti a lásce k Bohu, která se ukazuje v lásce k bližnímu dokonce i nepříteli, o království nebeském, které začíná už zde na zemi, kde je cennější duše lidská, která je nesmrtelná…a mnoho dalšího, aby lidi motivoval k životu vedoucímu do věčnosti.

Ježíš  totéž žádal od svých apoštolů a učedníků, tehdy od dvanácti apoštolů pak dvaasedmdesáti učedníků a vyslal je po dvou. Ježíš totéž žádá od své církve – od osob duchovních i od všech pokřtěných křesťanů, aby měli stejný motiv lítosti k druhým lidem ať jednotlivcům nebo celým zástupům, kteří žijí pouze přirozeně bez cíle pozemského a věčného.

Líto je mi zástupů a proto církev vysílá své zástupce do škol k dětem a mládeži, líto je mi zástupů a proto přicházejí ve jménu Ježíšově zástupci církve do nemocnic, do ústavů ke starým nebo postiženým lidem. Líto je mi zástupů a proto přicházejí zástupci církve do věznic mezi vězně, do armády mezi vojáky.

Líto je mi zástupů a proto přicházejí kněží jako faráři do měst a vesnic, aby byli blízko všem lidem – abych uvedl alespoň několik příkladů.

Můžeme říci, že Ježíšova lítost nad zástupy v dnešní době je ještě větší, protože konzumní smýšlení dnešní společnosti je velmi intenzivní a lidé nedbají o vyšší hodnoty a život věčný a proto Ježíš posílá svou církev, aby se stejným motivem lítosti a lásky, aby se snažila setkávat s lidmi, aby mohli poznat pravdu Boží a mohli být spaseni podle vůle Boží.

Aby toto Ježíšovo apoštolské poslání mohli křesťané naplnit, Ježíš zve své k sobě: pojďte ke mně všichni a já vás posílím a občerstvím a učte se ode mne, protože jsem tichý a pokorný srdcem. Kam nás Ježíš zve? Především tam kde je nejvíce přítomen – do kostela, kde v tichu k nám Ježíš promlouvá ze svatostánku a dává nám sílu své milosti, na mši sv. pak přichází do naší duše, abychom žili s ním a v něm.

A nebuďme malomyslní, protože Ježíš nám dává útěšné slovo, že v nebi je větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují.

Pane Ježíši, dobrý pastýři, děkujeme ti, že jsi nám ukázal  své srdce, ve kterém je velká láska a lítost k lidem, kteří jsou jako ovce bez pastýře a že jsi nás pokřtěné pozval, abychom s Tvojí pomocí  spolupracovali pro spásu a život věčný lidí, kteří Tě dosud nepoznali. Amen.