17. neděle v mezidobí “ B „

Tuto neděli slavíme v období, kdy dozrává obilí a začínají žně. Na dobré úrodě závisí život obyvatel každé země.  Chceme si uvědomit, že je to velký Boží zázrak, že z jednoho zrnka, které bylo zaseto vyroste klas, který má mnoho zrn jak říká Pán Ježíš třicet, šedesát a dokonce sto. Jako věřící máme být vděční za tento Boží dar úrody obilí, ze kterého se zhotovuje chléb nebo jiné pečivo nutné pro život. I Ježíš nás učí modlit se „ chléb náš každodenní dávej nám dnes.“

V evangeliu ze 6.kapitoly sv. Jana jsme četli, ze Pán Ježíš učinil jiný zázrak s chleby a totiž aby nasytil 5000 lidí zázračně rozmnožil 5 chlebů tak, aby se všichni najedli.

Toto zázračné nasycení Pánem Ježíšem tehdy i zázračné rozmnožení zrn v klasech mělo by vést tehdejší i dnešní lidi ve vděčnou víru v Boha a Božího Syna Ježíše Krista.

Bohužel, Ježíš tehdy poznal, že většina lidí, které tehdy nasytil nepřijali Ježíše jako Božího Syna ve víře, ale jen jako proroka a rádi by, aby byl jejich pozemským králem, aby se stále staral o jejich pozemský život.

A dejme si otázku i my současní. Vedou nás skutečnosti žní a nasycení 5000 lidí Ježíšem  k posílení naší víry v Boha a Ježíše Krista?

Ježíš tehdy i dnes chce vést lidi od hodnot přirozených a to je i jídlo, chléb k hodnotám Božím i k životu věčnému, k Boží lásce, aby uměli lidé dávat tyto hodnoty na první místo jak řekl: „ hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlnost a všechno ostatní bude vám přidáno…“ Anebo řekl „ ne pouze chlebem žije člověk, ale také slovem Božím“.

Sv. Jáchym a Anna, rodiče Panny Marie byli spravedliví a proto království Boží a jeho spravedlnost přijímali vírou a bylo u nich opravdu na prvním místě. A proto také žili v souladu s Boží přírodou a nelpěli na majetku ani na slávě. Uměli ze svého majetku – byli to zemědělci – dělit se s druhými lidmi zejména chudými a nezapomínali také na Jeruzalémský chrám.

Současný papež František v minulých letech vydal encykliku Laudato si o ekologii, tedy o správném vztahu k přírodě, kde poukazuje na ohroženost současné přírody i na nezdravý konzumní způsob života a mimo jiné radí, aby lidé začali žít skromněji a v souladu s přírodou.

Vzpomínám na svého předchůdce patera Václava Boška, který žil velmi skromně na faře, jezdil pouze na kole i do vzdálených kostelů a měl rád přírodu zejména na své  farní zahradě o kterou se vzorně staral. Asi by z něho měl papež František radost. Snažme se i my žít ekologicky tj. brát vážně přírodu jako krásné Boží dílo a radovat se i z maličkostí každého dne.

Pane Ježíši ať vždy patříme mezi ty blahoslavené, kteří hladoví po spravedlnosti a kteří budou Tebou vždy nasyceni pro život věčný. Amen.