4. neděle adventní “ B “ – katechetická

Připravujeme se na oslavu narození Spasitele Ježíše Krista v Betlémě. Ve Starém zákoně byl Spasitel předpověděn, zejména Izaiášovo proroctví o panně, která porodí syna a ten bude Emanuel tj. Bůh s námi. Tento Ježíš Kristus spojil v sobě lidskou část i božskou část a stejným způsobem si přál, aby jím založené společenství lidí mělo viditelnou část, kterou je Boží lid z různých národů, které přijaly víru v Ježíše Krista a neviditelnou část, kterou je Duch Pána Ježíše tzv.mystické tělo Kristovo. Samo slovo církev je z řeckého slova kyriaké – kyrie – Pán, tj. přináležeti k Pánu Ježíši Kristu.                                                                                                                                                                                                                                                                    Proč Pán Ježíš ustanovil církev? Nechtěl jii spasit jednotlivě, ale protože člověk je bytost společenská, proto i Ježíš si přál, aby lidé byli spaseni ve společenství Božího lidu – v církvi. Pán Ježíš i v tomto přišel naplnit Starý zákon, kde také byl Boží lid starozákonní založený na 12 kmenech Jakubových a Ježíš vytvořil nový Boží lid na 12 jím vyvolených apoštolech, do kterých ještě navíc byl povolán sv. Pavel jak víme z Písma sv. Ze 12 apoštolů vyvolil Pán Ježíš Šimona, kterému dal jméno Petr a přál si, aby byl na čele apoštolů, aby byl skálou církve a měl moc klíčů svazovat a rozvazovat z pověření Ježíše, aby byl nejvyšším pastýřem, který viditelně zastupuje neviditelného Pastýře Ježíše Krista. Ježíš za svou církev, kterou miloval, se obětoval na kříži a z jeho otevřeného srdce se zrodila církev, která ještě byla posvěcena a posilněna sesláním Ducha sv. Církev je tedy darem Ježíše narozeného z Marie v Betlémě a skrze tuto církev lidé docházejí spásy. Církev je všeobecnou svátostí spásy – tedy viditelným znamením neviditelné milosti. Všichni pokřtění mají stejnou důstojnost ze svatého křtu, ne všichni však mají stejnou službu v církvi: někteří jsou vyčleněni z Božího lidu pro službu Božímu lidu a to jsou nástupci apoštolů – papež, biskupové, kněží a jáhnové. V církvi jsou další charizmatické služby jako služba katechetická, služba charitativní, služba řeholníků a řeholnic. I křesťanská manželství  je třeba brát jako službu v Božím lidu církve. Všichni mají být spojeni stejným vyvolením za královského, kněžského a svatého člověka a chápat se jako bratři a sestry. Církev ve své božské části je zcela svatá, ale v části lidské je stále slabá, nedokonalá s mnohými hříchy, která potřebuje neustálou obnovu a očistu, ale i v lidské části má církev usilovat o svatost. Ježíš stále očišťuje a posvěcuje svou církev, putující Boží lid a to zejména svátostmi, které ustanovil: svátostí pokání, svátostí oltářní, svátostní pomazání nemocných, svátostí biřmování, svátostí manželství. S Ježíšem a Bohem je sice možno se se setkat i mimo církev, ale uvnitř církve, především v domě Božím – v kostele je možno se setkat a spojit s Bohem a Ježíšem Kristem na prvním místě. Mějme rádi církev jako měla ráda církev Pána Ježíše i Panna Maria a snažme se být jako Maria svatí tím, že budeme o učení Pána Ježíše rozjímat ve svém srdci a naplňovat ho ve svém životě.