Dnešní neděli začíná radostná doba velikonoční s bílou liturgickou barvou radosti, s radostnými zpěvy aleluja. Velikonoce znamenají, že ve druhé velké noci – po velké noci vánoční – se něco velkolepého stalo. dá se říci, že něco tak velkolepého, že to proměnilo od základu naši planetu země. Ježíš Kristus vstal z mrtvých, byl vzkříšen, žije novým životem, který Bůh určil pro každého člověka, který uvěří. Bůh v tuto velkou noc připravil v Ježíši Krisu pro lidi naší planety mohutný skok ve vývoji směrem k vyšší formě života a vyšší formě lásky, totiž formě věčného života a věčné lásky. Proto budeme slyšet a to oprávněně, že velikonoce jsou největšími svátky křesťanů. Události, o kterých si budeme číst z Písma sv. Nového zákona po dlouhou dobu 50 dní jsou těmi událostmi, které definitivně naplnily Starý zákon a byly důvodem ke vzniku společenství církve. Tato církev Ježíše Krista vzkříšeného se tak podivuhodně a zázračně šířila i přes pronásledování, že dnes je podle přání Pána Ježíše na celém světě. Do celého světa se dostalo lidem poselství o této velkolepé události Boží lásky a dnes prakticky na celém světě zní opět ta radostná zvěst, evangelium o vzkříšení a věčném životě. Kdo uvěřil v Ježíše Krista a byl pokřtěn obdržel již jako zárodek Boží dar vzkříšení do duše, aby pak usiloval o to co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici jak jsme to slyšeli z listu sv. Pavla Kolosanům. Žáci, studenti se učí různé předměty, také dospělí přijímají různé výsledky vědeckých bádání nebo se zajímají o hospodářsko-sociální otázky, avšak jen učení Ježíše Krista, který byl vzkříšen může být nazváno učením života tj. od skutečně živého pocházející a ke skutečnému životu vedoucí. Sv. Petr řekl Pánu Ježíši: “ Pane, ty máš slova věčného života.“ Anebo sám Pán Ježíš řekl“ “ Já jsem cesta, pravda a život.“A přece v dnešní době mnozí lidé dávají přednost lidskému, pomíjivému a v podstatě smrtelnému učení před tímto Boží, trvalým a věčným. I v oblasti víry ve vzkříšeného Ježíše Krista je krize a proto je třeba nové evangelizace jak ji vyhlásil papež Jan Pavel II. a v této nové evangelizaci je třeba dávat důraz na radostnou zvěst o Kristově vzkříšení, protože jinak by platilo co řekl. sv. Pavel: „Nevstal-li Kristus z mrtvých, marná je naše víra, marné je naše hlásání. Ale Kristus z mrtvých vstal a to jakožto první z těch kdo zesnuli.“ dodává sv. Pavel. Křesťané od prvních dnů církve vyznávali víru v Ježíše Krista ukřižovaného a vzkříšeného při křtu a při každé mši sv., proto i nejstarší vyznání víry měly věty“ „třetího dne vstal z mrtvých, věřím ve vzkříšení mrtvých a život věčný.“ Naše víra není založena v první řadě na událostech, o kterých jsme slyšeli v dnešním evangeliu, totiž o prázdném hrobě, o odvaleném kameni, o svinutém plátně a roušce, i když Jan apoštol již na základě tohoto uvěřil. Naše víra je založena především na důležitějších skutečnostech a totiž, že vzkříšený Ježíš se zjevoval velkému množství svědků, svým učedníkům a apoštolům, mužům i ženám po dobu 40 dní. O jednotlivých zjeveních si budeme po celou dobu velikonoční číst z Písma sv. Tato zjevení byla tak silným zážitkem, že naprosto změnila slabé a mnohdy bázlivé učedníky ve statečné svědky této velkolepé nové skutečnosti, pro kterou stálo za to všeho ostatního se zříci a pro tuto žít, trpět i zemřít.Co však je ještě důležitější: apoštolové a učedníci nejen věřili, že je Ježíš vzkříšený, ale také zakoušeli naplnění jeho slibu, že bude s nimi až do skonání tohoto světa. Zakoušeli sílu Ježíšovy přítomnosti a proto se scházeli, aby platilo Ježíšovo slovo “ kdo jsou dva nebo tři ve jménu mém jsem uprostřed nich.“ Proto rádi přijímali chléb a víno, protože Ježíš řekl “ toto je mé tělo a krev.“ Ježíš toto a mnohem více mohl naplnit, protože nebyl vzkříšen do svého předchozího pozemského života, ale k duchovně novému životu, kde jsou nové zákony rozdílné od našich biologických a fysikálních a proto Ježíš může být s nám i když skryt našemu zraku, ale tím více je zakoušen očima víry. Ať už uvěříme jako Marie Magdalská nebo jako Jan či Petr, o kterých jsem čel, jen víra a to živá nám umožní setkat se s Pánem Ježíšem zde na zemi a jednou tváří v tvář. Radujme se a veselme se, že patříme mezi tyto vyvolené věřící a nevyměňme tuto perlu víry z a žádné jiné pozlátko pozemské. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Stavební opravy a projekty
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy


