3. neděle postní “ A „

V postní době vrcholí příprava katechumenů na přijetí svátosti křtu. Dnešní evangelium – aniž si to možná uvědomujeme – je jakousi katechezí víry, která předchází svatý křest. I když jsme totiž četli o rozhovoru Ježíše se ženou Samaritánkou u studnice Jakubovy, přece v Janově evangeliu má toto místo dvojí smysl: doslovný smysl je jistě ten, že Ježíš boří veškeré diskriminace jak vůči ženám a hříšníkům tak vůči Samaritánům. A přece v Ježíšově rozhovoru se ženou chceme v  duchovním smyslu poznat i Ježíšovu láskyplnou trpělivost s jakou vede nejenom tuto ženu, ale i všechny lidi všeobecně k víře a přijetí křtu. Zahleďme se v tomto druhém smyslu na tento dialog.                                                                                                          Především Ježíš jako první dává ženě šanci, aby mohla vykonat pro něj dobrý skutek – podat vodu k napití. Protože Ježíš dobře ví, že každý skutek lásky jednomu z nejmenších Kristových bratří a sester je učiněn samotnému Ježíši a odměnou za to je pootevření srdce Božímu světlu, Boží milosti. Přijetí daru víry a svatého křtu není většinou dílo rychlé, ale trvá různě dlouho – to ukazuje názorně i postupný rozhovor Ježíše se Samaritánkou. Člověk zaujatý příliš pozemskými radostmi i starostmi myslí totiž příliš pozemsky. Pozemské věci zatlačují v člověku vědomí duchové složky. I Bůh je pro něho spíše hmotný – materiální a proto si vytváří své “ bohy „, spíše “ bůžky “ tj. stvoření přírody nebo díla lidských rukou. Tak smýšlela i Samaritánka – viděla v Ježíši jen člověka.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               Ježíš toto vše dobře věděl a navíc ví dobře, že hřích zatemňuje rozum a vůli. Poznáváme to i na Samaritánce. Na Ježíšovu nabídku živé vody, po které nebude žíznit na věky, žena myslí snad na nějakou zázračnou vodu, ale přece jenom na vodu. A přece Ježíš myslel touto vodou život věčný. Ježíš přechází trpělivě do ještě hlubší roviny svého rozhovoru a oslovuje vůli ženy, kde je sídlo dobra a zla a jemně s její pomocí odhaluje její špatný mravní stav, který si nezadal nic s některými dnešními ženami. Měla totiž mnoho mužů, byla to lehčí žena. Dobře mohla vědět jak smýšleli věřící Židé o takových ženách i o trestech pro takové ženy. Ježíš však nepřišel trestat, zahubit, ale uzdravit, spasit a to žena poznala velmi dobře.            Ježíš proto přechází na poslední část rozhovoru, ve kterém ukazuje ženě jaký je Bůh a co je i v člověku jako Božím stvoření cennější složkou. Bůh je ducha i člověk se s Bohem setkává v duchu a v pravdě, tedy především životem v souladu se zákonem ducha. Těmito postupně vedenými stupni rozhovoru se žena Samaritánka čím dále více otevírala milosti víry a proto nyní poznávala, že tento člověk je nejen muž, ale Boží muž,prorok a začíná se zajímat nyní o spásu, začíná se ptát po Mesiáši, Spasiteli. Ježíš jí zjevuje sám sebe jako Mesiáše, Spasitele, Božího syna slovy: “ Já jsem to, který s tebou mluvím.“Jestliže potom žena ve vsi Sycharu lidem s nadšením zvěstovala o Ježíši Mesiáši pak je to jen důsledek její víry. Ježíš tímto způsobem ukázal, že víra je ze slyšení a milosti Boží, neboť na závěr jsem četli, že  mnoho lidí uvěřilo a tedy připravilo se na svátost křtu sv. z vody a Ducha svatého.                                                                                                                                            Náš pak biskup jednou na kněžské konferenci sdělil jak velké množství dospělých každoročně v Jižní Koreji přijímá křest sv. A co je podobné s dnešním evangeliem? Že totiž ti nově pokřtění vždy si dávali takové předsevzetí, že přivedou alespoň jednoho dalšího dospělého jako čekatele křtu. Tolik pan biskup. Chceme si také z dnešního evangelia uvědomit, že žena věřící má vždy velký vliv na svého muže, na své děti, aby je vedla k Ježíši Kristu a ke spáse – svým příkladem a slovem.  Pane Bože, prosíme Tě ať i v naší obci začnou ženy i muži hledat živou vodu pro život věčný, ať i v naší obci najdou ženy v Ježíši milosrdného Spasitele světa a tak se stanou zvěstovateli Božího království, ať i v naší obci se dostane milosti vody živé pro život věčný. Amen.