29. neděle v mezidobí “ C „

Dnešní Boží slovo mluví o důležitosti modlitby. Je známa krásná věta matky Terezy z Kalkaty nově svatořečené papežem Františkem o důležitosti modlitby: “ Z modlitby roste víra, z víry láska a z lásky obětavý život.“ Sv. Alfons zase říká: „Kdo se modlí jistě bude spasen.“ A sv. Terezie Ježíškova je patronkou misií jenom proto, že se za misie a misionáře modlila a obětovala. Ježíš se modlil sám i společně s apoštoly a učedníky a zanechal nám modlitbu Otče náš. Zejména sv. Lukáš nám také zanechal mnohé modlitby ve svém evangeliu: na př. modlitbu Panny Marie “ Velebí má duše Pána“, modlitbu Simeona „Nyní můžeš propustit svého služebníka v pokoji…“, modlitbu marnotratného syna „Otče, zhřešil jsem proti Bohu a tobě..“, lotra na pravici “ Pane, rozpomeň se na mne…“ a minulou neděli jsme slyšeli modlitbu malomocných “ Ježíši, smiluj se nad námi.“ Panna Maria vyzývá ve svých zjeveních k modlitbě a to liturgické ve mši sv. i mimoliturgické na př. k růženci nebo křížové cestě, litanii a další. Již děti v náboženství i každý dospělý čekatel křtu se učí modlitbám. Je to právo i povinnost věřícího, aby se každodenně modlil. Připomeňme si, že dospělý křesťan by měl podle Katechizmu umět i nazpaměť Otče náš, Zdrávas Maria, Věřím v Boha, Desatero Božích přikázání. Náš pan biskup to nyní vyžaduje od všech, kdo chtějí přijmout svátost biřmování. Je jedinečnou výsadou člověka, který je  korunou stvoření, že může mluvit, zpívat a jako věřící, že se může modlit k Bohu, nebeskému Otci: děkovat mu, chválit ho, prosit ho, projevovat mu lásku. Evangelium dnes říká, že je třeba neochabovat v modlitbě – dodejme ve vytrvalé a pokorné modlitbě. Je to dnes velmi aktuální, protože i někteří pokřtění říkají, že je důležitější žít spravedlivý život, že na modlení není čas a podobně. Sv. Pavel říká: Spravedlivý žije z víry, tedy i  z modlitby. Sv. Augustin to ještě hlouběji rozvádí:“ Žijte spravedlivě, neboť spravedlivý se nikdy nepřestává modlit, leda, když přestává být spravedlivý.“ Modlitba je totiž spojení s Pánem a pak i veškerý život se řídí Boží vůlí, evangeliem Pána Ježíše. “ Žiji-li, žiji pro Pána, umírám-li, umírám pro Pána.“ Pokud jde o to, že se někdy lidé vymlouvají, že nemají na modlitbu čas, chtěl bych uvést trochu „satirickou“ povídku o modlitbě a čas. Bůh chtěl, podle této povídky vyhovět lidem, že nemají na modlitbu čas a proto prodloužil den o jednu hodinu. Ale lidé tu jednu hodinu navíc využili na vše možné jen ne na modlitbu. Zase se modlili jen ti, kterým stačil čas normální, A tak Bůh zase lidem tu jednu hodinu navíc odejmul a prohlásil, že nedostatek v modlitbě nemá nic společného s časem, ale s láskou člověka k Bohu. Kdo miluje Boha ten se také modlí a naopak.Často nás katolické křesťany zahanbují jiná náboženství nebo odloučení bratři křesťané. Na př. mohamedáni berou vážně denní modlitby, že se modlí v určenou hodinu ať jsou kdekoli. Nebo pravoslavní křesťané mají velmi dlouhé modlitby při jejich bohoslužbě anebo při pohřbu a přesto mnoho lidí na bohoslužby a pohřby přichází.  Evangeličtí křesťané se umí dobře modlit vlastními slovy, ponejvíce čerpaných z Bible. Často nová církevní společenství vznikají proto, že prý v katolické církvi se lidé málo a špatně modlí.  Vzpomínám na svého kamaráda z dětství, se kterým jsem se sešel u příležitosti pohřbu známého kněze a po pohřbu mne tento kamarád vyzval „pojď a budeme se nyní za naše setkání modlit k Pánu“ a začal se krásně svými slovy modlit a byl to jenom obyčejný dělník. Nicméně i v naší katolické církvi a v našem národě začíná nová vlna modlitby. Na př. mladí lidé nejen nosí růžencové prstýnky, ale také se rádi růženec modlí a to buď společně nebo jednotlivě tzv. živý růženec. Nebo se věřící scházejí po domech, kde rozjímají nad slovem Písma sv. a modlí se a zpívají. Je známo, že mladí křesťané přijedou na poutní místo už v předvečer pouti, aby se zúčastnili večerních a celonočních modliteb,a zpěvů. Vůbec v naší církvi se dosti rozšířily noční adorace a modlitby asi proto, že v noci se druhé straně páchá mnoho různých hříchů. Mnozí laici v rodinách se také modlí breviář – modlitbu církve v mateřštině nebo alespoň jeho část. Je třeba se stále modlit a neochabovat řekl Pán Ježíš – to není jen povinnost pro spásu, to má být i radost každého věřícího jak to vyjadřuje i jedna písnička katolické mládeže: “ Nejkrásnější chvíle  vždycky jsou na kolenou, v modlitbách když budeš stát, Duch sv. začne vát…“ Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ať ve škole nebo v zaměstnání či na vojně mně velmi pomáhala překonávat těžkosti právě modlitba ať vlastními slovy nebo z modlitební knížky. Prosme Pannu Marii, aby nám vyprosila dar vytrvalé a pokorné modlitby. Amen.