Dnešní evangelium vyslovuje ústy apoštolů prosbu k Pánu Ježíši o více víry. Domnívám se, že stejně tak bychom měli prosit Pána Ježíše i my, kteří žijeme již blíže k druhému příchodu Pána Ježíše a sledujeme jak víra na celém světě spíše upadá. Tím spíše bychom měli Pána Ježíše prosit, když si připomeneme co řekl Pán Ježíš o svém druhém příchodu jak to čteme u sv. Lukáše 18 kap.8 verš: “ Až příjde Syn člověka nalezne na zemi víru? “ Když se podíváme na statistické hodnocení katolických křesťanů – kolik jich přichází v neděli do kostela, pak v západní Evropě je to asi 20% a to ještě klesá, zejména v Německu, u nás na Moravě je to asi 5 – 8%, v Čechách asi 3 %, zde v pohraničí pouze asi 1 %, někde i méně. Často však i u těch kteří chodí do kostela je víra dosti malá a špatná. Co říci na př. k odpovědi katolíka chodícího do kostela, který řekne: “ víte pane faráři, já věřím, že asi něco musí nad námi být.“ Z uvedeného důvodu je aktuální i pro nás prosit Pána o více víry. Víra ke spáse je totiž nutná, ale ne víra pouze lidská, ale víra božská. Víra božská je přijmout Boží pravdy, tajemství víry přesahující náš rozum. Je třeba přijmout všechny pravdy víry Boží, ne si jen vybrat co se mi líbí – to dělají různé sekty a náboženská společenství mimo církev. Ježíš hlásal celé evangelium, které předložil k věření. “ Učte je zachovávat všechno co jsem vám přikázal.“ Kromě přijetí víry rozumem, je třeba přijmout víru srdcem. Víra je totiž osobní setkání lidského já s božským Ty. Věřit latinsky se řekne c r e d e r e . Zde jsou dva kmeny slova: cor a dare, tj. dáti srdce neboli milovati. Milovat Ježíše Krista jako předmět naší víry, stále více ho poznávat, abych ho mohl více milovat a věřit mu. Víra je tedy vždy spojena s láskou. Kde je málo lásky a to je tam, kde hříchy lásku zeslabují nebo odnímají, tam je i slabá víra. “ Víra beze skutků ( lásky) je mrtvá“, říká svatý Jakub ve svém listě. Pán Ježíš nás dnes poučuje, že i víra jako malé hořčičné zrnko má sílu přesadit moruši do moře. Moruše je velmi silně zakořeněný strom, vždyť vydrží až 600 roků. Zde chce Pán Ježíš říci, že nezáleží na množství víry, ale na kvalitě – na pravosti, živosti víry. Pravá víra je nadpřirozená síla, která činí zázračné přesazení člověka pouze světsky smýšlejícího a jednajícího do moře Božího života, takže lehce pak plní učení Pána Ježíše, že žije uprostřed světa tuto víru. Věřit, praktikovat víru, pro takového člověka není těžké. To je zázrak pravé víry. Příkladem nám může být sv. František z Asisi. Před svým hlubším otevřením se víře byl spoután radovánkami, majetkem, ale potom uměl žít chudobu a hlubokou křesťanskou radost. Před tím než měl živou víru se štítil malomocného, potom vyhledával nemocné a dokonce se je neštítil políbit. S touto živou vírou bez bázně předstoupil před mohamedánského sultána, aby mu hlásal o lásce Ježíše Krista. Ne nadarmo se František nazývá druhým Kristem, zachráncem Evropy 13. století. Budeš-li mít víru jako zrno hořčičné…Tento příslib platí pro každou dobu a pro každého z nás. Konvertita z nevěry nebo z vlažného křesťanského života silou víry zcela změní svůj život, žije z velkého nadšení, horlivě, je šťasten v životě z víry. Svůj předchozí život pokládá za ztrátu. Nestačí nám však jen prosit o víru, ale je třeba i přiložit ruku k dílu. Víra je sice dar milosti Boží, ale vyžaduje i naši spolupráci. Měli bychom poslechnout Marii jak na svatbě v Káni Galilejské řekla: “ Co vám řekne Ježíš, učiňte.“ Dnes to platí o církvi a Maria je matkou církve. Co vám řekne Ježíš skrze církev, učiňte. Ježíš nám na př. slovy papeže říká, že náboženská neznalost a nevědomost je velkým pohoršením dnešní doby. Je přikázáním se nábožensky vzdělávat, nezůstat náboženským trpaslíkem. Je přikázáním víru vyznávat před lidmi, hájit svou víru, víru šířit slovem i příkladem. Kdo žije z víry, přijímá svátosti víry, kdo přichází rád za Ježíšem do kostela, kdo se očišťuje ve svátosti pokání a posiluje ve svátosti oltářní, kdo rád koná skutky lásky k bližnímu a kdo se rád modlí – takový křesťan jde dobrou cestou víry. Sv.Tereza z Kalkaty řekla: “ z modlitby roste víra, z víry roste láska a z lásky obětavý život.“ Bez modlitby není obětavého života víry. Jak by bylo dnes potřeba hodně obětavého života lidí. Služba víry znamená už tady na zemi s Ježíšem kralovat a slibuje odměnu věčného života. “ Milosti Boží jste spaseni na základ víry.“ Pane, dej nám více víry a proměň náš život, který je jen vodou v silné víno Božího života na přímluvu Panny Marie. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Stavební opravy a projekty
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy


