Svátek Proměnění Páně “ C „

Je známé přísloví: „Řekni mi s kým se stýkáš a já ti řeknu kdo jsi“. Kdo se stýká jen s pozemsky smýšlejícími a jednajícími lidmi je také člověkem světským, kdo se stýká s lidmi duchovními je člověkem duchovním. Ježíš Kristus žil ve stálém spojení s Bohem Otcem, byl proto silně duchovní osobou. V dnešní době se mnoho mluví o vývoji, tj. o proměně – mutaci vždy k dokonalejším a vyšším formám života. Je však známo, že proměna může být jak vzestupná tak i sestupná – destruktivní. Kolik živočišných druhů již vyhynulo, kolik civilizovaných národů již zaniklo. I v dnešním světě můžeme tyto dvě linie sledovat. Ježíš nám dnes ukazuje na hoře svou proměněnou podobu – zářící lidství, prozářené božím životem. Byl to dar Pána Ježíše vyvoleným učedníkům Petrovi, Jakubovi a Janovi, aby pochopili, že stojí za to vzít na sebe životní pravidla Ježíšovy a to i utrpení a smrt, protože cílem člověka je konečné proměnění k pravému obrazu člověka stvořeného k obrazu Božímu, k Boží podobě. Třem apoštolům na hoře bylo v přítomností Ježíšovy proměněné podoby dobře, chtěli by tam stále zůstat. Nedivíme se. Tak tomu bude jistě ve slávě nebeské. Napadá mě malé srovnání se zážitky lidí, kteří se vrátili z klinické smrti, o kterých píší Dr.Moody i Dr. Rossová. V blízkosti zářící světelné bytosti ( podobně jako apoštolům v blízkosti proměnného Ježíše) ) bylo těm klinicky zemřelým velmi dobře a krásně, že se neradi vraceli do všedního života.  Uprostřed církevního roku, uprostřed léta, kdy bychom mohli být v pokušení přecenit krásu člověka a přírody, nám Ježíš svým proměněním ukazuje, že toto proměnění čeká i nás ve stavu vzkříšení a věčného života v nebi. Chceme si však uvědomit, že určité proměňování nastává u lidí i zde na zemi a je zase dvojí: lidé, kteří jdou širokou cestou, pohodlnou, jsou proměňováni ve stádovíté, často bezmyšlenkovité lidské bytosti. Lidé, kteří jdou cestou úzkou, cestou Ježíšova učení, který je života a pravda, jsou Božím Duchem proměňováni ke stále větší dokonalosti a svatosti. „Buďte dokonalí jako je váš nebeský Otec.“ Bůh Otec nám na hoře proměnění říká o Ježíši: „To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“ Ježíš k nám mluví prostřednictvím svého evangelia v Písmu sv. Nového zákona, Ježíš k nám mluví příkladem svého života, Ježíš k nám mluví hlasem své církve ( mystického těla ).Ježíš nás tedy pozvedá z nížin příliš světského života do výšin tak, abychom se rádi modlili, abychom se rádi shromažďovali v kostele a setkávali se ve víře a lásce s Pánem Ježíšem a tak se stále více proměňovali a mohli říci se sv. Pavlem.: „Již nežiji já, ale žije ve mně Kristus.““Nevíte, e jste chrámem Ducha sv. a Duch sv. ve vás přebývá? “ Tak jako má mše sv. tři části a to obětování, proměňování a přijímání , tak totéž platí i pro život z víry. Jen když se obětujeme Pánu Ježíši tj. dáváme na první místo Ježíše, Ježíš nás bude proměňovat a jen tak budeme moci být sjednocení s Bohem, když nás Bůh přijme a my jeho a to jak tady na zemi tak jednou v plnosti v nebi. Jelikož však Ježíš nevyslyšel prosbu apoštolů, aby mohli stále zůstat na hoře ve slávě Ježíšově, chce totiž i od nás, abychom žili každodenní život, abychom nesli kříž oběti, utrpení, lásky Boží, abychom vydávali svědectví Božího života a tak s Kristem vešli do nebeské slávy. Amen.