Slavnost Seslání Ducha svatého “ C „
26. 05. 2019To co jsme četli a slyšeli ze Skutků apoštolů známe také z mnoha obrazů v kostelích: apoštolové, učedníci, Marie se ženami se modlí v místnosti a Duch svatý v podobě ohnivých jazyků se vznáší nad jejich hlavami. Ohnivé jazyky jsou viditelným znamením pro neviditelného Ducha svatého. Vysvětlíme si toto znamení: znamení ohně představuje světlo pravdy víry, žár ohně představuje žár lásky Boží jakož i žár statečnosti ve vyznávání víry. Sesláním Ducha svatého se dovršuje Ježíšovo poslání: Ježíšovo vzkříšení a nanebevstoupení. Je to začátek církve Ježíše Krista, církve svaté oživené svatým Duchem. Duch svatý je od této chvíle duší celé církve jako celku jako i každý jednotlivý v církvi je chrámem Ducha svatého. Od této chvíle se můžeme modlit věřím v jednu svatou církev.: Duch svatý je principem svatosti a jednoty. Duch svatý posvěcuje slova Písma, že je to slovo Boží, nebo-li Písmo svaté. Duch svatý posvěcuje chléb a víno při mši, aby se staly svatým pokrmem a nápojem – Tělem a Krví Kristovou, Duch svatý posvěcuje zpověď, aby to byla svatá zpověď. Duch svatý přichází do duše nově pokřtěného, aby křesťan byl novým a svatým člověkem. Sv. Pavel napsal: “ Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha sv.“ Duch svatý je Duch Pána Ježíše i Duch Boha Otce, je to třetí Boží osoba, je to Boží láska i Boží život. Není mluvení o Duchu svatém pouhá teorie? Vždyť Duch svatý se v dnešní době nijak viditelně neukazuje, na rozdíl od ohnivých jazyků na začátku církve jak jsme o tom četli. Můžeme však s jistotou říci, že to není pouhá teorie, protože i když Ducha svatého nevidíme, přece jsou v i d i t e l n é jeho p r o j e v y, jeho působení v jednotlivci nebo celém společenství církve a to zejména ještě více v současné době po 2. Vatikánském koncilu. Jestliže se před 60 lety mnozí domnívali, že církev nemá šanci, že je již určena k samovolnému zániku a zejména v naší vlasti se tvrdilo, že církev je jenom pro staré babičky, Duch svatý způsobil na Koncilu a po něm, že nastalo nové jaro církve. Mladí lidé i nadále naplňují teologická studia, kláštery, mladí podnikají poutní cesty, na př. byly v Římě 2 miliony mládeže na setkání s papežem, z potřeby věřících se staví stovky nových kostelů – hlavně na Moravě a Slovensku, věřící inteligence se podílí na práci vlády a parlamentu. Vzniká mnoho nových církevních hnutí angažovaných křesťanů, charitativních křesťanských společenství, církevních nemocnic,hospiců, církevních škol atd. Papežové právě pro současnou církev vyhlašují nové vzory moderních svatých mužů a žen na př. Marcela Callo, Ruperta Mayera, sestru Blandinu, sestru Editu Seinovou, lékaře Josefa Moscatiho, Pierinu Morazinovou a další. Církev tedy není jenom nějaká organisace, ale je živým organismem, jejímž principem života je sám Pán Ježíš se svým svatým Duchem. Každému v církvi, kdo je disponován vírou a milostí se dostává darů Ducha sv. jak o nich píše sv. Pavel v listě Galaťanům 5,22.: „Ovoce Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, tichost, věrnost zdrženlivost.“ Duch svatý jistě není vidět, ale Ježíš říká, že po ovoci se pozná strom, proto i Duch svatý je poznatelný podle skutků křesťanů naplněných Duchem svatým.Prosme na závěr: Pane Ježíši, dávej nám stále Ducha svatého, aby nás stále hlouběji uváděl do Boží pravdy, aby nám dával sílu vyznávat víru před lidmi a vítězit nad pokušením těla a světa, aby nám dával svou lásku, abychom rostli v následování Ježíše Krista a plnění jeho přikázání, dávej nám svůj pokoj do duše, abychom žili stále v Božím životě, uč nás dobře se modlit a rozjímat Písmo svaté, dávej nám sílu, abychom modlitbou, obětí, slovem a příkladem šířili království Boží. Ať jsme stále více lidmi duchovními a sloužíme všem potřebným. Amen.