4. neděle postní “ C „

Čtvrtá neděle postní se latinsky nazývá Laetare tj. raduj se. Je to tedy neděle radosti. Vzhledem k dnešnímu Božímu slovu tato radost pramení z vědomí milosrdenství Božího jak je nám Ježíšem předkládána v podobenství o marnotratném synu, spíše však by se mělo nazývat o milosrdném otci. V tomto podobenství je skutečně ústřední postavou otec dvou synů, který ukazuje velkou milosrdnou tj. odpouštějící lásku Boží, která zároveň respektuje svobodu člověka. Jako tento otec v podobenství jedná i Bůh, respektive Pán Ježíš Kristus jako Boží Syn. Proto logo roku milosrdenství byl Otec, který nese svého syna na zádech!                                                                                                                                                                                                 Zahleďme se podrobněji na jednotlivé postavy tohoto podobenství: každý ze synů má své klady a zápory. Odejít z rodného domu, postavit se na vlastní nohy, žádat o slíbený otcovský podíl není jistě žádné zlo. Mladší syn však daleko od svého domova zneužil své svobody k nedobrým a hříšným skutkům, které jej vzdálily od společnosti řádných lidí i od Boha. Kladem tohoto mladšího syna – marnotratného – bylo, že hluboká jeho nouze mravní i hmotná jej nepřivedla k zoufalství, k nevěře či zatvrzelosti, ale naopak přivedla jej ke změně smýšlení, k lítosti, k návratu k otci a vyznání hříchů. “ Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě…“ Starší syn neodešel z rodného domu, pokračoval v rodinné tradici zemědělské práce, věrně sloužil Bohu i lidem, žil řádným životem v plnění Božích přikázání. A přece i tento syn měl zápory: byla to pýcha a tvrdost srdce, snad i závist vůči svému mladšímu bratru, záporem byla i malá radost a vděčnost za všechno co u svého otce se mu dostávalo. Ježíš toto podobenství adresoval především farizejům a zákoníkům, ale i celníkům a hříšníkům. Celníkům a hříšníkům chtěl ukázat, že budou-li litovat svých hříchů a vyznají–li své hříchy Otec nebeský jim rád odpustí a dostanou nový šat tj. v duchovním smyslu čistý šat své duše a budou se moci radovat i hodovat na hostině Boží. V duchovním smyslu – znovu se začlenit do plnohodnotného života církve kolem stolu Božího slova a chleba. Otec nebeský se velmi raduje z každého návratu hříšníka a oceňuje to jako zázrak vzkříšení duchovně mrtvého a zázrak nalezení ztraceného člověka. Farizejům a zákoníkům chtěl ukázat na jednání staršího syna v čem je jejich nepřiznaná hříšnost: druhými lidmi pohrdat a nepřijmout ze své pýchy a tvrdosti srdce hříšníky, kteří litovali a navraceli se k Bohu. Farizejové a zákoníci se měli učit od Otce z podobenství milosrdné lásce Boží.                                                                                                            Co chce říci toto podobenství pro naši současnost? Abychom my, kteří přicházíme do kostela už mnoho let, možná od svého křtu, se radovali z každého nového křesťana, který znovu začne přicházet do kostela, který se chce změnit, napravit, případně začne po sv. zpovědi přicházet i ke sv. přijímání  -ať je to dítě nebo dospělý člověk. V naší duši ať vždy zaznívá: “ máme proč se radovat a veselit…“ Vždyť často v přímluvných modlitbách se modlíme za dosud lidi nevěřící, nepokřtěné, za hříšníky a proto až se do našeho společenství začlení, je to vlastně vyslyšení našich modliteb a projev milosrdné lásky Boží, který nepřišel lidi odsuzovat, ale zachraňovat, spasit. Kéž by takových marnotratných synů – ať mužů nebo žen – v naší farnosti bylo co nejvíce.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                           Pane Ježíši, děkujeme ti za toto krásné podobenství, ať my všichni v této postní době dobrou svatou zpovědí dostaneme od nebeského Otce nové a čisté šaty duše, abychom mohli radostně se zúčastnit hostiny Beránkovy. Amen.