Minulou neděli jsme uvažovali o tajemství Nejsvětější Trojice Boží a dnes chceme uvažovat o tajemství Těla a Krve Páně. Je základní pravdou naší víry, že člověk je složená bytost z hmotného těla a duchové duše. Jako věřící máme povinnost jak ke svému tělu tak ke své duši. Je třeba, aby tělo dostávalo denní dávku jídla a pití. To se učí přijímat již malé dítě a v tom pokračuje i dospělý člověk. Za to se i modlíme, když říkáme “ chléb náš každodenní dej nám dnes…“. Kdybychom tělu nedodávali jídlo a pití dostavily by se nemoci. Pán Ježíš nás však poučuje, abychom nepečovali příliš o své tělesné potřeby: „Nepečujte úzkostlivě co byste jedli…“ a vede nás k tomu, abychom daleko více se starali o svou duši. Tělo je totiž smrtelné – a to to nám nemusí říci Bible, ale je to všeobecně platné – ale duše je nesmrtelná, což známe právě z Bible, Písma svatého. Ježíš aby zdůraznil důležitost duše říká: “ Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši“. Ježíš nám dává dvojí pokrm pro naši duši: tím prvním pokrmem je slovo Boží a tím druhým je svátostný pokrm Těla Kristova pod způsobou chleba a vína. Tento pokrm pro duši nám zanechal Pán Ježíš při své poslední večeři a přál si, aby kněží tuto večeři konali až do skonání tohoto světa, protože chtěl, aby duše lidské byly zdravé, plné života, aby byly připravené pro život věčný. Řekl zcela jasně: “ Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.“ Je to velký projev Boží lásky, že Ježíš při poslední večeři zázračným a tajemným způsobem prostupuje chléb a víno, aby tímto skrytým způsobem mohl vstoupit do lidských duší, aby duše byly naplněny Božím životem, Boží láskou a svatostí. Ježíš řekl při poslední večeři na adresu věřících lidí: “ Jezte z toho všichni…pijte z tohoto kalicha všichni…“ Častokrát za zdraví tělesné platíme lékařům, také platíme za léky a léčitelům. Ježíš nám nabízí pokrm pro duši zcela zadarmo a to je lék pro nesmrtelnost a věčný život. V prvních dobách církve téměř všichni věřící zúčastnění na mši sv. přicházeli si pro Boží chléb, protože věděli, že Ježíš nepřišel pouze pro spravedlivé, ale i pro hříšníky a pokud se křesťané dopustili hříchů pak tyto vyznávali ve svaté zpovědi nebo ve všeobecném vyznání hříchů přede mši a před svatým přijímáním. To samé platí i pro dnešní křesťany, vždyť všichni známe modlitbu před sv. přijímáním: “ Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.“ Když s dětmi probíráme na náboženství o svatém přijímání pak si na obrázku výstupu člověka na horu ukazujeme, že na této cestě nás věřící posiluje stále svaté přijímání. Je to nejpotřebnější svátost od našeho dětství až po stáří. Děti přijímají své první svaté přijímání a nemocný a umírající křesťan má přijmout své poslední svaté přijímání, kterému říkáme viatikum. V minulém století sv. papež Pius X. zavedl časté sv. přijímání a přál si také, aby často přijímaly i děti a toto potvrdil a ještě prohloubil 2. Vatikánský koncil, který rozšířil i možnost přijímat pod obojí způsobou Těla a Krve Kristovy a Jan Pavel II. dal možnost přijímání i dvakrát za den, pokud jsme dvakrát na mši svaté. Podmínkou ovšem, kromě lítosti a odpuštění hříchů je naše víra, že tento pokrm a nápoj je Tělo a Krev Kristova a tuto víru stvrzujeme i svým Amen při sv. přijímání. Kde je víra je jistě i láska k Pánu Ježíši a proto touha se s ním setkat, přijmout ho do své duše. Sledujeme-li životopisy svatých, pak přes různost najdeme u nich jedno společné a to že všichni svatí rádi a často přijímali Boží Tělo. Naše patronka sv. Zdislava žila téměř z každodenního sv. přijímání Těla Kristova a proto mohla být vzornou manželkou, starostlivou matkou čtyř dětí, horlivou rozdavatelkou milosrdné lásky k trpícím a chudým i podporovatelkou církve v naší vlasti. Kromě přijímání Těla Kristova se také klaníme Ježíši ve svatostánku, kde pod způsobou chleba je přítomný ve sv. Hostii ve svaté monstranci nebo ciboriu a to hlavně o svátcích Božského Srdce a jednou v roce konáme i průvod, kdy chceme tímto průvodem Ježíši Kristu poděkovat za jeho lásku, že nám dává pokrm pro duši, abychom v jeho síle došli do nebeského domova. Vyjadřujeme tímto průvodem i svou víru, neboť Ježíš řekl: „Kdo se nebude za mne stydět, za toho se nebude stydět i Syn Boží na Božím soudu.“ Pane Ježíši, děkujeme Ti, že přicházíš na náš oltář každodenně a my Tě můžeme přijímat, klanět se Ti, být Ti nablízku zde v kostele. Slibujeme Ti, že Ti zůstaneme věrní a budeme si vždy Tvého daru velké lásky vážit. Amen.
Hlavní nabídka
- Úvod
- Výběr z kázání P.Rudolfa Preye
- Články a fotogalerie
- Fotogalerie Poratrum
- Články – Lenešice
- Aktivity farnosti
- Stavební opravy a projekty
- Historie
- Církevní dokumenty
- Dekret o ekumenismu
- Prohlášení o náboženské svobodě
- Dekret o službě a životě kněží: Presbyterorum Ordinis
- Konstituce o posvátné liturgii (Sacrosanctum Concilium)
- Věroučná konstituce o Božím zjevení: Dei Verbum
- Konstituce „Lumen gentium“ – o církvi
- Pastorální konstituce o církvi „Gaudium et spes“
- Prohlášení o vztahu církve k mimokřesťanským náboženstvím
- Dekret o východních katolických církvích
- Prohlášení o křesťanské výchově
- Dekret o kněžské výchově
- Dekret o misijní činnosti církve: Ad gentes
- Dekret o pastýřské službě biskupů v církvi
- Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života
- Dekret o společenských sdělovacích prostředcích
- Dekret o apoštolátu laiků
- Exhortace papeže Františka Evangelii gaudium
- Kostely a kaple
- Duchovní slovo
- Katecheze věroučné
- Náš svět
- Co je člověk
- Pohled do nitra člověka
- Křest sv. – svátost znovuzrození
- Nejsvětější Trojice Boží
- Ježíš Kristus – pravý člověk
- Ježíš Kristus – pravý Boží Syn
- Milost Boží – základ nadpřirozeného života
- Vykoupení – Vykupitel
- Jak to může Bůh připustit? O utrpení.
- Kristovo zmrtvýchvstání
- Odkud čerpá církev své učení?
- O Písmu svatém Nového zákona podrobněji
- Rozum jako cesta k poznání Boha
- Církev Kristova – Boží lid a tajemné tělo Kristovo
- Církev v dějinách a její organizace
- Poslání církve a známky pravé církve
- Rozdělená církev a misijní poslání církve
- Přínos církve kultuře a některé stinné stránky v dějinách
- Náboženství ostatní
- Panna Maria, matka Boží a matka církve
- Stav řeholní v církvi
- Svátost biřmování – Ducha svatého
- Svátost smíření (pokání)
- Svátost oltářní – eucharistie
- Svátost pomazání nemocných
- Svátost svěcení kněží
- Svátost manželství
- Proč uctíváme Srdce Ježíšovo?
- Člověk potřebuje řád
- Poslední věci člověka – eschatologie jednotlivce
- Místo a stav věčné blaženosti a zavržení
- O duchových bytostech – andělech
- O očistci
- Křesťanská budoucnost – znovupříchod Krista
- Všeobecný soud, proměna světa, vzkříšení
- Osud, náhoda nebo Boží Prozřetelnost?
- Společenství svatých
- O žehnání, svěcení, křesťanských zvycích a symbolech
- Panna Maria v dějinách spásy – májové promluvy P.Rudolfa Preye
- Růžencová tajemství
- Radostný růženec
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala I.
- 1. tajemství: kterého jsi z Ducha sv. počala
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila I.
- 2. tajemství: s kterým jsi Alžbětu navštívila II.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila I.
- 3. tajemství: kterého jsi v Betlémě porodila II.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala I.
- 4. tajemství: kterého jsi v chrámě obětovala II.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla I.
- 5. tajemství: kterého jsi v chrámě nalezla II.
- Bolestný růženec
- 1. tajemství: který se za nás krví potil I.
- 1. tajemství: který se za nás krví potil II.
- 2. tajemství: který byl bičován
- 3. tajemství: který byl trním korunován
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž I.
- 4. tajemství: který nesl těžký kříž II.
- 5. tajemství: který byl ukřižován I.
- 5. tajemství: který byl ukřižován II.
- Slavný růženec
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal I.
- 1. tajemství: který z mrtvých vstal II.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil I.
- 2. tajemství: který na nebe vstoupil II.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal I.
- 3. tajemství: který Ducha sv. seslal II.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal I.
- 4. tajemství: který tě Panno do nebe vzal II.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval I.
- 5. tajemství: který tě Panno v nebi korunoval II.
- Radostný růženec
- Zjevení Panny Marie ve Fatimě – májové promluvy P. Rudolfa Preye
- Katecheze mravoučné
- Ovládání sama sebe
- Co ovlivňuje lidské skutky?
- Vnitřní hlas Boží – svědomí
- O hříchu
- Nectnosti – neřesti (hlavní hříchy)
- Křesťanské ctnosti
- Zákon přirozený – zákon Boží
- 1. Boží přikázání: O víře
- 1. Boží přikázání: O naději
- 1. Boží přikázání: O lásce k Bohu a bližnímu
- 1. Boží přikázání: Skutky blíženské lásky
- 1. Boží přikázání: O nábožnosti a modlitbě
- 1. Boží přikázání: O pověře, modloslužbě, spiritizmu
- 2. Boží přikázání: Nevezmeš jméno Boží nadarmo
- 3. Boží přikázání: pamatuj, abys den sváteční světil
- 4. Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl
- 4. Boží přikázání: život v rodině
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ
- 5. Boží přikázání: Nezabiješ – pokračování
- 6. Boží přikázání: Nesesmilníš
- 6. a 9. Boží přikázání. Nepožádáš manželky bližního svého
- 7. a 10. Boží přikázání. Nepokradeš. Nepožádáš majetku svého bližního
- 7. a 10. Boží přikázání: Nepokradeš. Sociální řád a spravedlnost
- 8. Boží přikázání: Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému
- O církevních přikázáních
- Oratio Dominica – rozjímání nad modlitbou Otče náš
- Ave Maria – rozjímání nad modlitbou Zdrávas Maria
- Beatitudines – rozjímání nad Ježíšovými blahoslavenstvími
- Katecheze věroučné
- Přípravy
- Odkazy


