33. neděle v mezidobí “ A „

Aby Ježíš zdůraznil důležitost úsilí o vstup do nebeského království uvádí několik podobenství. Církev nám dnes předkládá jedno z dalších podobenství s touto tematikou. Podobenství o hřivnách chce ukázat, že Pán Bůh dal každému člověku hřivny tj. dary. V oblasti přirozené jsou těmi dary především vlastnosti zděděné jako je naše povaha, nadání, dar zručnosti rukodělné, dar pro službu bližnímu jako lékař, učitel a mnoho dalších. Kromě těchto specifických darů dostal každý člověk svůj život jako dar a v něm zejména dar rozumu, dar svobody a dar vůle. Všechny tyto posledně jmenované dary mají všichni lidé svěřeny od Boha a to ne jen tak pro nic a za nic, ale k důležitému a závaznému poslání. Rozumem má člověk hledat pravdu a najít pravdu nejvyšší – Boha, Spasitele, slovo pravdy v Písmu svatém. Vůli má člověk zaměřit na konání dobra, lásky a služby. Svobodu má člověk rozvíjet směrem ke kladným hodnotám pro dobro své a druhých lidí. Kromě přirozených darů nám Bůh svěřuje také dary nadpřirozené a které mají ještě větší cenu, totiž cenu života věčného a spásy. Ježíš přišel na tento svět, aby nás lidi podpořil v úsilí o dokonalejší rozvinutí přirozených lidských darů, ale hlavně aby nám umožnil rozvinout dary nadpřirozené. Tyto nadpřirozené dary milosti Boží posvěcující zároveň rozvíjejí a zušlechťují všechny dary přirozené. Je to úžasná Boží láska a důvěra, že nám lidem Bůh tyto své dary dává, je pochopitelné, že vyžaduje i naši důvěru a vděčnost. Proto je třeba, abychom tyto dary, které jsme dostali na křtu sv. jako víru, naději a lásku, rozvíjeli a to, že budeme žít život z víry, že se budeme pravidelně modlit, že se budeme často účastnit na nejsvětější oběti mše sv., že budeme přijímat často svaté svátosti, prohlubovat víru účastí na biblických či katechetických kurzech. Je třeba rozvíjet i lásku, že budeme žít bez hříchů a rozvíjet další ctnosti, zejména konáním milosrdné lásky k bližnímu v každodenním životě. Je třeba i rozvíjet naději, že budeme žít se zaměřením na věčnost, že vše budeme konat pod zorným úhlem věčného života. Ježíš nám v podobenství ukazuje, že nikoho dary Božími nepřetěžuje, protože každému dává podle jeho stupně únosnosti jak je naznačeno počtem pěti, dvou a jedné hřivny. Každý však má povinnost učinit alespoň to minimální pro spásu: rozvinout svěřený dar Boží alespoň jedenkrát. Z uvedeného důvodu je nám jistě zřejmá nevděčnost, když dar zůstane bez užitku. Jakékoliv důvody člověka z podobenství musíme chápat jako výmluvy k zakrytí sobectví. I zde zaznívá slovo Ježíšovo: Víra beze skutků je mrtvá. Ne ten, kdo mi říká Pane, Pane, ale kdo plní vůli mého nebeského Otce. Svatí a všichni t.zv. praktikující věřící nám ozřejmí, že toto slovo Pána pochopili a proto ho naplňovali skutky. Na př. světci těchto dnů sv. Josafat se snažil až do mučednictví o jednotu křesťanů, sv. Albert Vel.uměl spojit živou víru s vědními obory filosofie, přírodopisu, zeměpisu, astronomie, aby ukázal, že pravá věda a víra si neodporují. Sv.Markéta Skotská rozvinula křestní dary jako moudrá panovnice a zároveň starostlivá matka osmi dětí a příkladem dávala dobrý příklad i svému manželovi a lidem ve svém okolí. I dnes žijí mezi námi křesťané, kteří hřivny nenechávají ležet ladem a rozvíjejí je v angažovaném životě v milosti Boží. Jsou to na př.křesťané, kteří se angažují v přípravě na katechetické poslání, kteří se angažují v pomoci bližním v charitních domech, či matky a otcové mnoha dětí, kteří zvládají všechny své úkoly a Boží království dávají na první místo. Uvědomme si, že Ježíš příjde a bude žádat od nás vyúčtování jeho darů. Radujme se, že Pán nám důvěřuje a své dary nám udělil a splaťme mu jeho důvěru naší láskou a jeho dary rozvíjejme, aby nezůstaly bez užitku. Amen.