Slavnost Narození Páně “ A „

Slavíme vánoční slavnost Narození Páně tj. Druhé božské osoby, která se stala člověkem. Pro mnohé jsou tyto svátky pouze svátky rodinné pospolitosti, klidu, pohody a dárků. Pro mnohé se staly vánoce idylou, ozdobenou pokud možno koledami i bílým sněhem v přírodě. Pro nás věřící však mají vánoce poněkud hlubší smysl. Což z vánočního poselství Písma sv. ,zejména sv. Lukáše nezaznívá něco jiného? A sice to, že je to zvěst o vážné a pravdivé realitě tehdejšího života v Izraeli, která se v mnohém podobá i realitě života dnešního. Cožpak tehdy i dnes nejsou mnozí lidé nevěřící, pouze světsky žijící a naopak lidé, kteří věří v Boha a v Ježíše jako Spasitele. Tehdy bylo až přílišnou realitou pro Josefa i Marii, že museli putovat z Nazareta do Betléma asi 100 km cesty a to proto, že římský císař Augustus, domýšlivý a pyšný vládce, který silou vojenské a správní moci chtěl upevnit mír v římské říši, nařídil sčítání lidí a jejich majetku. Do této reálné skutečnosti, kdy v Betlémě bylo množství poutníků kvůli sčítání lidí se setkal Josef s neochotou přijmout Marii, která čekala dítě a poskytnou pro ní důstojný příbytek. Tato tvrdost a neláska lidských srdcí vehnala Josefa a Marii za město, aby v jakési jeskyni, která sloužila jako stáj se v této největší chudobě a skromnosti narodil Ježíš, Spasitel všech lidí. Do stejné reality lidí Ježíš později sdělil své učení, evangelium lásky, která je silnější než smrt a evangelium pravdy, která strhává masky pokrytectví a farizejství. Ježíš jako Spasitel si získal pro své učení po dobu dvoutisíc let lidi, kteří věří v život a to i v život věčný. Tak tehdy věřili Josef a Maria, pastýři nebo mudrcové z východu. Věřící v současnosti nemusí putovat do Betléma, kde se Ježíš narodil, protože Ježíš je přítomen v každém kostele, který je Betlémem a oltář je zároveň jesličkami, kam Ježíš vždy přichází z nebe, aby se stal pro věřící chlebem věčného života. Jak podivuhodně naplnil Ježíš předpověď o svém narození v Betlémě, který v překladu znamená dům chleba. Ježíš v Betléme – domě chleba se stává nejdůležitějším pokrmem pro věčný život lidí. Žer Ježíš a jeho učení jsou potřebné pro lidi dosvědčují křesťané během dějin církve,zvláště svatí a dosvědčují to i současní křesťané, kteří žijí podle Ježíšova učení ať už to jsou lidé prostí – dělníci, či teny v domácnosti, ať už to jsou lidé vzdělaní – najdeme věřící mezi herci, ministry, zpěváky, lékaři, učiteli. Mnohé děti a mnozí z mládeže se seznamují s učením a životem Pána Ježíše a snaží se žít podle jeho učení. Každoročně se v posledním desetiletí schází mládež koncem roku v některém evropském městě, aby se tam setkali ve víře a lásce, aby se tam modlili za mír a jednotu mezi lidmi, aby tam četli a rozjímali texty Písma sv. – učení Pána Ježíše a přijali impulzy pro svůj další život.V minulosti toto setkání bylo i v Praze. A svatý papež Jan Pavel zavedl setkávání se mládeže každé dva roky v nějaké jiné zemi, naposledy to bylo v Panamě kam také přijíždějí statisíce mladých, aby se posílili ve víře a lásce k Pánu Ježíši a jeho církvi. Ježíšův životní styl ukazují také svatí a my máme krásné vzory v našem národě na př. sv. Václav, Vojtěcha, Anežku, Prokopa, Jana Nepomuckého či Zdislavu. Jestliže v Betlémě se ukázal temnota lidských srdcí, že neposkytli Josefovi a Marii důstojný příbytek, pak mnohem větší temnotu ukázal král Herodes, který dokonce usiloval Ježíše už jako nově narozeného usmrtit a Josef s Marií a děťátkem museli jako štvanci uprchnout do Egypta. Podobná realita postihla později i apoštoly, první křesťany i křesťany různých dob a míst světa. Jiné Herodové činili často křesťanům příkoří, organisovali pronásledování, zavírání křesťanů, mnohdy je připravovali i o život. Ježíš tedy není nějakou idylickou postavou, ale je osobou mocnou ve slově i skutcích, na kterém se rozdělují lidé jak sám řekl.: “ Kdo není se mnou je proti mně a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.“ Jestliže křesťanská tradice doprovází vánoční realitu krásnými znameními a to koledami, vánočními stromky, betlémem a jesličkami, ale i dárky – pak všechny tyto tradice nemají jiný význam než poukazovat na radost z Ježíše Krista, který jako největší Boží dar nám lidem se pro nás stal Spasitelem, protože nám dal dar nového života. Pane Ježíš, Spasiteli, poklekáme s Josefem, Marií, pastýři a mudrci před Tebou v jesličkách a chceme Ti slíbit, že rádi budeme přijímat tvoje učení jako slovo věčného života, že se nikdy nebudeme za Tebe stydět a půjdeme za Tebou do pravého Božího domova. Amen.