První vánoční mše půlnoční “ A“

Slavíme vánoce, které jsou vyvrcholením adventu, tedy příchodu Pána Ježíše, Božího Syna na naši zem. Tento příchod se uskutečnil narozením z matky Marie jak jsme o tom četli z Písma sv. Ježíšův život probíhal jako život každého člověka a trval 33 roků. Písmo sv. říká, že se Ježíš podobal nám lidem ve všem kromě hříchu. Možná, že jsme už něco slyšeli nebo četli o vánocích v mediích ať v denním tisku nebo v televizi nebo děti ve škole a je dobře, že se o vánocích společnost zmiňuje. Ovšem my zde v kostele si chceme říci o tom nejhlubším a náboženském smyslu vánoc. Za tím účelem si položme otázku: Proč se Boží Syn stal člověkem? Odpověď si rozdělíme do tří částí:                                                                                     1/ Nejdůležitějším náboženským důvodem proč o prvních vánocích přišel Boží Syn Ježíš Kristus na naaši zem byl slib Boží daný již prvním lidem a zapsaný v Bibli Starého zákona, že Bůh pošle svého syna jako Spasitele a Vykupitele, aby vykoupil lidi z dědičného hříchu a dalších hříchů, aby dal lidem věčný život v nebi. Tohoto Spasitele pak očekávali mnohá tisíciletí věřící Židé a v Ježíši se naplnila starozákonní proroctví. Ježíš se stal Spasitelem nejen svým narozením, ale i svým životem, smrtí na kříži a svým vzkříšením. Přijmout Spasitele a spásu znamená v Ježíše Božího Syna uvěřit a přijmout křest svatý.                                                                                                                                                                                                                  2/ Ježíšovým narozením do lidské společnosti se ještě více naplnila zpráva Bible, že Bůh má nás lidi rád, rovněž i celou planetu zem, protože obojí je Boží stvořitelské dílo. Ježíš jako Boží Syn z lásky k nám lidem dal nám nové učení o důstojném životě člověka stvořeného k obrazu Božímu – to učení se jmenuje evangelium neboli radostná zvěst a je zapsáno pro všechny věky v Písmu sv. Nového zákona. Ježíš také toto své učení uskutečnil sám svým životem a stal se tak krásným vzorem nového a vznešeného lidství jak si ho přestavuje Bůh. Mnozí lidé Ježíše a jeho učení následují a to jsou především křesťané.                                                                                                                                                                                              3/ Radostná zvěst vánoc o narození Božího Syna Ježíše Spasitele znamená, že Ježíš nepřišel lidi soudit nebo trestat, ale spasit pro věčný život. Proto přinesl všem lidem nebývalou pomoc ke spáse v tom, že prohlásil kdykoliv člověk prokáže dobro slovem či skutkem druhému člověku, zvláště člověku v nouzi, trpícímu nebo dítěti, neprokazuje to jenom člověku, ale samotnému Božímu Synu a to bude spasitelný skutek, pro který Ježíš rád uděli věčný život v nebi. Proto Ježíš své nejhlavnější a nejdůležitější přikázání nazval láskou k člověku, která je zároveň spojena s láskou k Bohu.                                                                                                                                                                                                                                                                  To jsou, drazí bratři a sestry, tři hlavní důvody vánoční radostné zvěsti. A my věřící děkujeme Ježíši a Bohu za tato velká dobrodiní a děkování konáme při mši sv., která se také nazývá děkování – eucharistie. Ne nadarmo se v angličtině vánoce řekne christmas, což znamená děkování Kristu. Jestliže dnes jsme někoho obdarovali anebo ještě obdarujeme přáním,laskavostí či dárkem pak z každého z nás bude mít Boží Syn Ježíš velkou radost, protože v člověku – dítěti, otci, matce, starému či nemocnému jsme obdarovali i samotného Ježíše a On zase chce vás obdarovat spásou tj. věčným životem v nebi. Radujme se a veselme se z této radostné vánoční zvěsti. Amen.