5. neděle velikonoční “ B „

Pán Ježíš po svém vzkříšení před nanebevstoupením slíbil apoštolům a učedníkům, že s nimi bude až do skonání tohoto věku. Dnešní evangelium ukazuje na příkladu vinného kmene a ratolestech jakým způsobem Pán Ježíš je na zemi přítomen. Že vybral Pán Ježíš vinný kmen a ratolesti není náhodné, vždyť právě v sumerštině obraz hroznu znamenal ž i v o t  a proto Izraelité měli hrozen ve svém národním znaku. V neposlední řadě byli Izraelité často vinaři, víno s vodou bylo běžným nápojem té země. Ježíš nám tímto podobenstvím chce ukázat, že křtem sv. nevstupuje nově pokřtěný snad do nějaké organizace, ale především se stává ratolestí živého kmene, kterým je Ježíš. Do nového křesťana tak vstupuje Boží život, tedy nový život, kterému říkáme milost posvěcující nebo také Boží láska. Od této chvíle je bytostně spojen s Ježíšem Kristem, je jeho součástí. Z uvedeného přirovnání o vinném kmeni rozumíme lépe tomu co Ježíš řekl jinde, že kdo věří a plní vůli Boží je jeho bratrem, sestrou, matkou, otcem. Křesťané mají opravdu v duchovním smyslu spojení mezi sebou a Ježíšem. To je tak něco závratně nového a krásného, životodárného, že první křesťané byli zcela novými lidmi a nekřesťané nemohli s nimi konkurovat, nemohli se jim vyrovnat. Pro toto skutečné spojení s Ježíšem vzkříšeným uměli křesťané žít jako Ježíš: manželsky čistě, mnoho dívek zůstávalo pannami pro Ježíše, mnozí byli statečnými vyznavači víry, hrdinnými mučedníky. Proto křesťané byli tak přitažliví, jak to na př. ukazoval videofilm Quo vadis, kdy římský důstojník Marcus obdivoval něco zcela nového na křesťance Livii a nejdříve to nechápal, ale nakonec to pochopil, že je to nový život od Ježíše Krista. Křesťan pro toto nové spojení s Kristem je ochoten se všeho zříci, všechno co odporuje Ježíši odmítnout, pokládat to za méně důležité, nedávat to na první místo. To je také velký morální důkaz pro pravost událostí vzkříšení Ježíše. Kdyby se jednalo o rozšíření jen nějaké organizace pak by se to brzy zhroutilo. Ale křesťanství se šířilo i přes pronásledování a je již na zemi 2000 let. Je zde právě pro živou přítomnost Ježíše v církvi, v jednotlivých věřících. Církev, to je vlastně vinný kmen s živými ratolestmi, někdy také říkáme mystické tělo Kristovo. Tento živý Ježíš dává všem věřícím, kteří jsou s ním spojeni i dnes sílu ke všemu ušlechtilému a velkému. Dětem žít z víry, mládeži uchovat si mravní čistotu, manželům nepřizpůsobovat se tomuto světu, ale žít manželství jako svátost, pracujícím posvěcovat práci i prostředí, nemocným statečně nést utrpení a odhodlaně přijmout smrt, ovdovělým žít pro druhé v trpělivosti a lásce, misionářům nebojácně hlásat víru v Krista. Příkladem jsou nám světci: sv. Vojtěch, český biskup – jen Ježíš v něm mohl z něho učinit statečného a moudrého biskupa plného lásky a milosrdenství, sv. Jiří – jen od Ježíše mohl přemáhat mnohá pokušení, sv. Kateřina Sienská ač neuměla psát mohla diktovat tak vznešené dopisy i papežům a konat hrdinské skutky lásky nemocným. Chtěl bych zdůraznit, že my křesťané pro toto spojení s Ježíšem bychom měli být velmi pokorní a skromní, že sami sebe – ať už krásu, povahu, vzdělání či jinou vlastnost nemáme vůbec vyzdvihovat, ale vždy ukazovat, je-li v nás něco cenného a dobrého, že je to nový život od Ježíše Krista. Proto také Ježíš nevyhověl sv. Pavlovi, když Ježíše žádal, aby mu odňal nějaký “ osten utrpení“, nýbrž mu řekl: „postačí ti moje milost, protože ve slabosti se projevuje síla.“ Bohužel, suchá ratolest na vinném kmeni nejenže nenese ovoce Božích skutků, ale vinař tj. Bůh ji odřezává a tu která nese málo ovoce tj. má málo v sobě milostí Kristových, čistí a to zejména ve sv. zpovědi. Jak je zde v evangeliu jasné Kristovo učení, které také Panna Maria ve svých posledních  a častých zjeveních světu zdůrazňuje: Lidé a i křesťané  moc hřeší, zejména vládne uvolněná sexualita a kult nahoty, vraždí se nenarozené děti, lidé se nemodlí a utápějí se v honbě za mamonem a požitky. Panna Maria zdůrazňuje, že existuje peklo a budou tam mnozí jako ratolest hořet. Je třeba, dokud je čas litovat svých hříchů, očistit se ve sv. zpovědi a stát se znovu živou ratolestí, která nese dobré ovoce. Nejen Panna Maria, ale i 2. Vatikánský koncil stejným způsobem vybízí věřící aby se posvěcovali slovem Božím, častým svatým přijímáním i svátostí pokání, aby byli živými ratolestmi na vinném kmeni. Kdo je v milosti spojen s Ježíšem se pozná podle toho, že se rád modlí, rád přijímá sv. přijímání, koná skutky lásky k bližnímu, uctívá Pannu Marii. Pane Ježíši, děkujeme Ti, že patříme jako ratolesti k Tobě a že máme už zde na zemi v sobě nový Boží život. Ať si Tvou přítomnost v nás stále více uvědomujeme, ať jí stále více prožíváme zejména ve sv. přijímání a těšíme se, že Tě jednou spatříme tváří v tvář. Amen.