3. neděle adventní “ B „

Třetí neděle adventní je ve znamení radosti. Chceme se zamyslet nad pojmem radost a nad tím co nám působí radost. Míváme radost z nějaké věci, ne vždy však platí, že čím je věc dražší tím je radost větší. Větší radost mnohdy máme z něčeho živého na př. ze zvířátka, psa nebo kočičky, ale i tato radost je pomíjivá. Snad největší radost by měl být pro nás milovaný člověk, ale člověk je bytost nestálá i nespolehlivá a radost často střídá zklamání, smutek. Radost je tedy kladná hodnota dobra, ale má stinnou stránku v nestálosti člověka. Dnešní neděle slovem Božím vede nás věřící k poznání pravé radosti a to z Pána Ježíše. Pouze Pán Ježíš může být pro nás trvalou radostí. Kdo ve víře se s Pánem Ježíšem setkal ten poznal tento nový druh radosti, která je hluboká a trvalá. Je to zkušenost všech opravdu věřících a proto víra v Ježíše Krista je tak drahocenný poklad a vzácná perla. I Ježíšova slova jsou nazývána radostnou zvěstí, je to slovo plné života a lásky a dodává sílu k životu, pomoc i útěchu. Izaiáš popisuje v prorocké vizi vlastně Ježíše, který přinesl radost chudým. Kdo je chudý i chudý v duchu tj. pokorný, zakouší trvalou radost. Chudý je bohatý na hodnoty duchovní jako byl na př. sv. František z Asisi. Ježíš přinesl radost i všem trpícím, všem hříšníkům, protože nacházejí někoho kdo je má rád a pomáhá jim překonat jejich ubohý stav. I my jsme více či méně hříšníky a proto i nám je určena Boží radost od Pána Ježíše, protože neplatí pouze, že v nebi je velká radost nad jedním hříšníkem, který koná pokání, ale i obrácený hříšník zakouší velkou radost v Pánu. Další důvod k radosti ukazuje prorok Izaiáš a je v modlitbě k Vykupiteli, protože rozmluva s tím, kdo nás má rád a koho máme rádi my způsobuje radost v duši. Nepůsobí-li nám radost modlitba měli bychom uposlechnout radu sv. Terezie z Avily a dát si do pořádku svou duši, očistit ji od hříchů. I sv. Jan Bosko jako vychovatel mládeže jim sděloval, že když si uchovají čistou duši budou stále radostní. I zpěv v kostele chápeme jako modlitbu a tedy projev radosti. Mnoho písní dnešní mladé generace je právě o radosti na př.: “ můžeš mít radost ve svém srdci každou hodinu a každý den. Radost, kterou svět nemůže dát, radost, kterou svět nemůže vzít.“ To je právě radost v Pánu a z Pána – je to radost Boží. Tu nemáme sami ze sebe, tu nezískáme u televize, na estrádě či jinde, ale jen u Pána Ježíše jako Boží dar. V jiné písni mladých se zpívá: „Radost pravou daruj nám, nezřekni se nás…“ Jak někteří lidé zcela nechápou křesťanství, když o něm tvrdí, že je neradostné. Opak je pravdou. Ježíš byl mužem radosti a přinášel radost dokonce plačícím, nemocným, trpícím, osamělým, zarmouceným, starým. Křesťanství je zdrojem radosti pro každého věřícího. Křesťané dovršují svou radost při každé mši, kdy je Ježíš s nimi, zejména pak ve sv. přijímání – to je vrchol radosti křesťana – radosti v Pánu a z Pána. Pán je blízko – za krátko budou vánoce, začátek Boží radosti, která s Ježíšem přišla na zem. Radost, která není povrchním smíchem nebo prchavou radostí, ale radostí jako Boží dar všem lidem dobré vůle. Jestliže na závěr budeme prosit Pane, dej nám více víry, pak zároveň prosíme Pane, dej nám více radosti. Amen.