28. neděle v mezidobí “ A „

Dejme si otázku: proč jsem dnes přišel do kostela? Někdo by odpověděl: přišel jsem posvětit den sváteční, den Páně, den vzkříšení Ježíše Krista. Jiný by řekl, že přišel splnit Boží přikázání, zase jiný, že přišel do kostela mezi bratry a sestry, aby se s nimi mohl modlit, zpívat, naslouchat Božímu slovu, setkat se s Pánem Ježíšem, který je v kostele přítomen, kde jsou shromážděni věřící v jeho jménu. Všechny tyto odpovědi jsou jistě správné, i když dílčí a mohly by se říci dohromady jako jediná odpověď. Dnešní evangelium nám předkládá podobenství Pána Ježíše o svatební hostině. Svatební hostina je krásný obraz pro radostné a šťastné společenství lásky jak v nebi tak i na zemi a to s Bohem Otcem, Ježíšem, Duchem svatým, s Pannou Marií a svatými a na zemi s věřícími bratry a sestrami. Můžeme tedy také považovat mši svatou v kostele jako radostnou svatební hostinu, jako předchuť té definitivní svatební hostiny v nebi. A Pán Ježíš právě na takovou svatební hostinu tehdy i dnes zve. Jsou různé druhy pozvání. V podstatě hlavně radostná pozvání a toje právě na př. pozvání na svatbu, smutné pozvání je naopak na př.pozvání na nějakou operaci do nemocnice, pozvání na pohřeb. Podobenství Pána Ježíše ukazuje, že pozvaní lidé na svatební hostinu, dokonce královského syna,pro různé důvody odmítli. Dali přednost nakupování a prodávání, tedy majetnickým zájmům. Podobenství chce v duchovním smyslu ukázat nezájem mnohých lidí o Boží království, o hodnoty duchovní, o hodnoty věčného života, v dnešní době navíc nezájem vstoupit do společenství víry v církvi Kristově, nezájem o účast na nedělní mši svaté, byť by to byla duchovní hostina svatební. A přitom pozvaní lidé z podobenství byli přední lidé, jistě vzdělaní, mladí a zdraví, mohli bychom říci i vážení ve společnosti – a přece pozvání odmítli pro hodnoty až příliš pozemské. K těmto lidem pozvaným z podobenství z doby Pána Ježíše bychom mohli přiřadit mnoho dnešní lidí snad z našich rodin, z našich spoluobčanů, valnou část našeho národa, i dnešní Evropy a světa. I v dnešní době Ježíš Kristus zve všechny lidi, také především vážené, vzdělané muže a ženy. Ale i v dnešní době mnozí z těchto pozvaných odmítají pro materialistické smýšlení, raději chtějí zemi než nebe, raději mají zájem o tělo než o duši, raději prý mají zájem o člověka než o Boha, raději chtějí království pozemské než nebeské. A přece jak v podobenství to byla od pozvaných předních a vážených mužů velká nevděčnost, tak i v současné době je to od všech pozvaných a Ježíš opravdu zve všechny “ pojďte ke mně všichni“ a “ Bůh si přeje, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy,nevděčnost vůči Bohu, největší neláska a pýcha, kterými se dnešní pozvaní zatvrdili vůči Božím a duchovním hodnotám, že to jde tak daleko, že proti poslům přinášejícím pozvání se chovají tvrdě a násilně zrovna tak, jak se chovali pozvaní v podobenství. Vyprávěl mi jeden kněz z Německa, že obcházel v městečku kde žil, všechny katolické rodiny a u mnohých byl doslova vyhozen, u jiných nepřijat, s výmluvami odmítnut. Myslíte, že u nás by tomu bylo jinak?

Podobenství však ukazuje, že Boží hostina nezůstala prázdná a také nezůstane až do konce světa. Král poslal služebníky, aby místo pozvaných pozvali jiné, koho najdou na rozcestí. Tak se stalo i v realitě historie, když odmítla pozvání Ježíše Krista většina židovského národa, pozvání víry v Ježíše Krista přijali pohané.Bohudíky, i náš národ prostřednictvím Cyrila a Metoděje v r. 863 přijal pozvání Boží. Když v dnešní době odmítají pozvání lidé vzdělaní, slušní, krásní a zdraví, Pán Bůh povolává zdánlivě méně vhodné, na př. nemocné a trpící, chudé a životem zklamané, ale také oni jsou pozváni být na hostině Boží a být spaseni. To je radostná zvěst dnešní neděle a dnešního podobenství. A my, kteří jsme přijali a znovu přijímáme pozvání na Ježíšovu hostinu a jsme tedy těmi blahoslavenými, je ještě třeba, abychom měli svatební šaty, tj. čistou duši a proto jak na začátku mše sv.tak před sv. přijímáním litujeme svých hříchů a prosíme o odpuštění “ Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena“. A těm, kteří odmítli zatím pozvání Boží, nezáviďme, že snad se jim daří momentálně dobře. Víme, že Židé, kteří odmítli pozvání Ježíše Krista dopadli špatně, jak víme z historie na př. od Josefa Flavia v knize Válka židovská. Bůh je velmi milosrdný, ale také spravedlivý a každý jednou na Božím soudu přijme odměnu nebe trest. Buďme nejen těmi povolanými, ale i vyvolenými. Pane Bože chceme Ti být vděční, že nás stále zveš na hostinu svého Syna Ježíše Krista do kostela. Chceme rádi přicházet a radovat se ze svatební hostiny zatím zde na zemi ve víře a lásce a jednou v plnosti v nebi. Amen.