21. neděle v mezidobí “ A “ Katechetická V

V dnešní katechetické promluvě se budeme zabývat eucharistickou modlitbou I.- IV., epiklézí, anamnézí, strukturou eucharistiké modlitby a závěrečnou doxologií.                                                                                                                                                     V dnešní katechezi si chceme uvědomit, že Mesiáš – Syn živého Boha Ježíš Kristus je s námi ve mši sv. v Božím slově jako Ježíš učící a v bohoslužbě oběti jako Ježíš obětovaný a vzkříšení. Budeme si vyprávět o nejsvětější části mše sv. a sice o eucharistické modlitbě, dříve se říkalo kanon mše. Vstupujeme do této nejsvětější části prefací – předmluvou, která se ukončuje zpěvem nebo recitací všeho Božího lidu svatý, svatý, svatý….V nové liturgii podle 2.Vatikánského koncilu je na 90 prefací k různým příležitostem pro neděle církevního roku, ale i pro svátky svatých, pro mše za zemřelé, pro křest a jiné svátosti. Zatímco tridentská liturgie měla jen jednu eucharistickou modlitbu tzv. Římský kánon, obnovená liturgie k upravenému Římskému kánonu přidala ještě 3 další. Druhá eucharistická modlitba je zpracována podle starobylé Hypolitovy modlitby ze 3. stol. a je nejkratší. Třetí eucharistická modlitba je novým návrhem vycházející ze Římského kánonu. Čtvrtá eucharistická modlitba je zpracována podle starobylé modlitby sv. Bazila Velikého ze 4. století. Kněz se modlí eucharistickou modlitbu k Bohu Otci. Věřící mají pozorně naslouchat, v duchu se připojovat. Proto v nové liturgii se po zěvu svatý, svatý, svatý…nemá ani zpívat píseň ani preludovat na varhany ( jak tomu bylo při latinské tridentské mši ), aby totiž nic nerušilo tuto posvátnou část. Eucharistická modlitba má tyto části: 1) Epikleze ( řecké slovo od epiky ) jedná se o prosby k Bohu, aby Duch sv. posvětil a proměnil dary chleba a vína v tělo a krev Pána Ježíše. 2) Zpráva o ustanovení a proměnění: kněz za Ježíše Krista říká slova proměnění při poslední večeři, 3) Zvolání tajemství víry: co se stalo na oltáři je velkým tajemstvím víry a věřící i kněz odpovídají, že v proměněném chlebě a víně vyznávají Ježíše pro nás usmrceného a vzkříšeného a věří ve slib Pána Ježíše Krista, že znovu příjde k soudu a obnově nebe a země. Je trojí způsob odpovědí – všechny jsou uvedeny v liturgických brožurkách.: Tvou smrt zvěstujeme……Kdykoli jíme tento chléb….Zachraň nás svým křížem….4) Anamnéze – kněz rozvádí spásné dílo Pána Ježíše a předkládá ho za celou církev Bohu Otci v Duchu sv. 5) Prosby: Kněz spojen s Ježíšem svátostným na oltáři předkládá Bohu prosby za církev, za svět, za věřící živé i zemřelé i na přímluvu Panny Marie a svatých. 6) Doxologie: eucharistická modlitba se uzavírá tzv.velkou doxologií: skrze Ježíše, v Duchu sv. se předkládá Bohu Otci oběť Ježíše Krista. Kněz i všichni věřící řeknou to nejdůležítější AMEN ve mši sv., kterým se nejen ztotožňují se vším co kněz se modlil, ale i vyznávají tímto AMEN svou víru.                                                                   Všechny 4 eucharistické modlitby mají ustanovující slova k proměnění stejná. Každá ze čtyř eucharistických modliteb je krásná, ale má jiné akcenty. Nejvíce zaměřená na Ducha sv. je druhá a třetí eucharistic.modlitba, čtvrtá je zase nejvíce zaměřena na dějiny spásy, první římská eucharistická modlitba vyjmenovává nejvíce světců starověkých mučedníků a vyznavačů. Radujeme se ze všech těchto textů eucharisticikých modliteb, protože jsou darem Ducha sv., který inspiroval Otce 2. Vatikánského koncilu. Radujme se i z toho, e můžeme sami slyšet a přijímat tyto texty do své duše k našemu posvěcení, když v dřívější liturgii je říkal pouze kněz pro sebe a latinsky. Vždyť se nemá proměňovat pouze chléb a víno na oltáři v tělo a krev, ale i my sami se máme proměňovat během mše sv. v  Ježíše Krista jak to řekl sv. Pavel: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.