16.neděle v mezidobí “ A „

Jsme v období prázdnin, dovolených, jsme v období začátku žní, zajímá nás zda bude dobrá úroda, zda-li se nebudou zdražovat výrobky z mouky, máme starost jak se dopravíme na dovolenou a zpátky, zda-li cestovní kancelář nezkrachuje. Zajímáme se spíše o pozemské skutečnosti, o “ pozemské království“. A přece jsme dnes slyšeli od Pána Ježíše o nebeském království a poukázal na jeho tři možné vlastnosti. Ježíš dobře věděl, že člověk tehdejší doby nebo i té dnešní má mnoho pozemských starostí a přece uměl říci “ hledejte nejprve nebeské království a ostatní vám bude přidáno.“ I do modlitby Páně vložil Pán Ježíš prosbu “ přijď království tvé.“ Na jiném místě v evangeliu říká Pán Ježíš: “ království nebeské není daleko od vás, ale je ve vás.“ Ježíš totiž věděl, že království Boží je Bůh sám, Duch svatý v nás, v lidské duši.  A proto kdo má ve své duši toto Boží království ten mnohem lépe zvládne a trpělivěji zvládne i starosti s dovolenou i další pozemské záležitosti. Tímto podobenstvím chce Ježíš říci, že tak jako dobré semeno dává dobrou úrodu tak také i království Boží přináší dobrý výsledek. Toto Boží království se totiž projevuje Boží láskou, pravdou, spravedlností, pokojem, milostí v duši, ale pak zahrnuje i celého člověka, projevuje se i navenek. Je to tedy království zcela konkretní podoby, které také zahrnuje i společenství lidí věřících a pokřtěných a to je církev. Ano – v církvi místní, ve farnosti, v diecézi nebo celosvětové církvi – všude se uskutečňuje a rozvíjí království Boží. Má tedy svou vnitřní i vnější podobu. Tak jako i církev má svou neviditelnou a viditelnou stránku. Ježíš nám však v podobenství chtěl ukázat, že i na poli Božího království tedy v církvi je plevel a to jsou hříšní lidé. Proto správně uvádí konstituce o církvi 2.Vatikánského koncilu, že církev obsahuje vedle množství spravedlivých i hříšníky a proto se musí stále obnovovat a očišťovat. Těmito hříšníky jsme více-méně všichni a proto před každou mší sv. se přiznáváme ke svým hříchům nebo také chodíme ke svaté zpovědi. Plevel – hřích, ten ovšem nepochází od Boha, ale od zlého ducha a jeho prostřednictvím od člověka, kterého ovládl zlý duch a hřích. Jako je dobro nakažlivé tak bohužel i zlo je nakažlivé a to velmi silně. Ježíš říká na adresu šíření zla: “ běda světu pro pohoršení“, “ kdo by pohoršil jednoho z nejmenších lépe by mu bylo, aby se vůbec nenarodil.“

Máme usilovat o dobro a svatost, nechat růst dobré semeno Božího království, ale vůči zlému člověku máme být trpěliví a milosrdní, máme věřit, že ze špatného semene může vyrůst ještě dobrá pšenice. K tomu zase Ježíš říká: U lidí je to nemožné, u Boha je všechno možné. Církev se vždy snažila řídit se tím co vyplývá z dnešního evangelia, co vyjádřil sv. Augustin: “ Hřích máme nenávidět, ale hříšníka milovat.“ Bylo tedy omylem některých představitelů v církvi, když chtěli předčasně vytrhávat plevel, t.j. vydávat k odsouzení veřejné nebo zatvrzelé hříšníky. Vzpomeňme na mistra Jana Husa, na Janu z Arku. Proto je dobře, že církev jménem papeže Jana Pavla II. všechny chyby minulosti vyznala a litovala, proto je dobře, že církev se v současné době staví spíše proti trestu smrti, který definitivně znemožňuje změnu smýšlení a nápravu. Bohudíky, že Pán Ježíš je trpělivý a proto můžeme mít dnes v církvi svaté, kteří byli dříve velkými hříšníky na př. sv. Maří Magdalénu, sv. Pavla, sv. Augustina a jiné.

Druhou vlastností Božího království je, že se šíří jak uvnitř nás tak i navenek. Z malého seménka na př. hořčičného se stane velký keř. Toto rozšíření a zvětšení dobře můžeme pozorovat na církvi. Nejprve byla církev na území kolem Středozemního moře, dnes je ve všech světadílech. Tehdy měla jen desetitisíce členů, dnes má 1,5 miliardy. Tehdy neměla ani kostely, dnes má i velkolepé katedrály atd.

Třetí vlastností a velmi důležitou Božího království je vnitřní síla. Podobá se kvasu, který prokvasí těsto. Síla Božího království přemění někdy rychle, někdy pomaleji člověka hříšného v člověka svatého, nevěřícího v člověka hluboce věřícího. Tuto vnitřní sílu ukazují i lidé dnešní doby, kteří přijali Boží život do duše. Na příklad Bronislav Škrípek – slovenský křesťan, který se obrátil k živé víře na vojně a nyní je horlivým křesťanským aktivistou na Slovensku a europoslanec za křesťany, francouzský kněz P.Rene – Luc také konvertita, který vystoupil na charizmatické konferenci v Brně v r. 2016 a mnoho dalších. Pane Ježíši jsme rádi, žes nám přinesl takové království, o kterém jsme uvažovali, jsme šťastni, že jsme v něm, ale pro svou náklonnost ke hříchům se musíme stále modlit“ odpusť nám naše hříchy a přijď království tvé do naší duše, království spravedlnosti, lásky a života věčného. Amen.