Pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší

Prosit za hříšné je obvyklé již ve Starém zákoně. Velcí mužové jako Abrahám prosili Boha, aby se smiloval nad Sodomou, Mojžíš prosil za věrolomný lid, aby Bůh ušetřil tresty. Také Ježíš učil své učedníky prosit Boha za hříšné na př. v modlitbě Otče náš. Také sám se modlil za hříšníky na př. na kříži: „Otče odpusť jim, neboť neví co činí.“ Jako i v životě rodinném se stává, že prosba matky za dítě pohne otcem, že zruší nebo zmírní trest tak i Maria jako matka věřících prosí Pána Ježíše. Na kříži Pán Ježíš řekl Marii: „Hle tvůj syn“ a tím dal v Janovi Marii všechny syny a dcery církve jak učí církev. Maria svou prosbu ukazuje především na svatbě v Káně galilejské když prosí Syna „nemají vína“ a i když Pán Ježíš nejprve odpověděl „ještě nepřišla moje hodina“ (Jan 2,3-5) Maria přece s důvěrou řekla: „Udělejte všechno co vám řekne“. A Ježíš opravdu učinil svůj zázrak proměnění vody ve víno. Zde je vidět, že Bůh činí vyjímku v případě prosby své matky. Z vděčnosti a lásky za Mariino „fiat“ Pán neodepře prosby své matky. Co konala Maria zde na zemi jak o tom čteme v Novém zákoně koná nyní i v nebi. Jistěže je Pán Ježíš jediný prostředník a dárce milosti, ale váží si proseb své matky. Sv.Brigitě bylo zjeveno, že Ježíš říká Marii: „Matko má, víš jak tě miluji, proto žádnou tvoji prosbu neoslyším.“ A sv. Jeroným učí: “ Co může Bůh mocí to můžeš ty Panno Maria prosbou.“ A tentýž světec říká: „Syn má radost je-li prošen Matkou, protože chce všechny dary udílet právě kvůli ní a tak se jí odvděčit za službu, že mu dala lidský život.“ Maria ví o tom, že její Syn přišel, aby spasil hříšníky, aby očistil jejich duše, proto i Maria pomáhá lidem hříšným. A hříšníky jsou vlastně všichni lidé. „Kdo by řekl, že je bez hříchu klame sám sebe a není v něm pravdy.“ (1.Jan 1,8) Proto Ježíš ustanovil svátost pokání, kde se uděluje dar odpuštění hříchů. A církev se neustále obnovuje lítostí a pokáním s vyznáním hříchů a přijímá od Pána odpuštění.

Maria vyprošuje hříšníkům dar lítosti, dar pokání a obrácení. Má soucitnou lásku s hříšníky. Ještě více než každá lidská matka je nakloněna hříšníkům a chce jejich změnu k dobru. Všechna její zjevení, zejména ve Fatimě to prokazují a proto si Maria přála přidat do modlitby růžence prosbu: „Ó můj Ježíši, odpusť nám naše hříchy, ochraň nás pekelného ohně, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které to nejvíce potřebují.“ Maria je „advocata nostra“, naše obhájkyně u nebeského soudu. Maria vždy žádá u Boha pro nás hříšné milosrdenství. „Orodovnice naše jež nemá v sobě nic tvrdého nýbrž je samá vlídnost a dobrota.“ (Sv. Bernard) Sv. Bernard dále říká, že „Maria je žebříkem po němž hříšníci znovu vystupují na výšiny milosti Boží.“ Podle sv. Brigity je Maria jako magnet, který přitahuje hříšníky k Bohu. Podle jiného světce byla Maria povýšena za matku spíše kvůli hříšníkům než spravedlivým. Proto se právem modlíme: „Pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Zlý duch se snaží, aby hříšníci po ztrátě Boží milosti také ztratili úctu k Panně Marii. Sv.Tomáš se domnívá, že Maria vyprosí mnoha hříšníkům odklad rozsudku Božího a návrat do života, aby mohli činit pokání. Dnes jsou to lidé, kteří resuscitací se vrátí do života a viděli již nebe respektive peklo.

I když jsme vykoupeni krví Ježíše Krista jsme často hříšníky, denně hřešíme ze slabosti nebo zloby, denně podléháme pokušení žádosti těla, žádosti očí a pýše života, proto musíme i denně prosit v modlitbě: Zdrávas Maria – pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší. Maria, útočiště hříšníků – oroduj za nás!