7. 9. 2014: 23. neděle v mezidobí A: Mt 18, 15-20

Jedním z hlavních témat dnešních liturgických textů je tzv. bratrské napomínání. Protože se jedná o citlivou záležitost, je dobré se pečlivě podívat, co vlastně v prvním čtení a v evangeliu zaznělo.

V tuto chvíli se ale ještě podívejme na jinou skutečnost. Říká se zde: „mezi čtyřma očima“. Když první pokus neuspěje a člověk si má přizvat další dva nebo tři, opět se mají obrátit na provinilého a k němu mluvit. Ne za jeho zády. A když má nakonec zasáhnout církev, církev opět mluví s tím, koho se to týká. Tak se dnešní evangelium stává výzvou ke zpytování svědomí pro všechny, kteří mají sklony mluvit o chybách jiných lidí za jejich zády, zatímco jim samotným do očí neřeknou nic. Šířením drbů se žádný problém nevyřeší.

Bratrské napomínání je důsledkem vědomí vzájemné zodpovědnosti. Stojí ale až na druhém místě. Napomínání by nemělo tvořit většinu projevů naší starostlivosti o bližní. Na prvním místě se má naše starostlivost projevovat pozitivně. Především modlitbou. A když se za někoho modlíme, přejeme mu dobro. Když někomu přejeme dobro, posilujeme v sobě lásku. Když posílíme lásku, potom se ona sama projeví v našem jednání s ostatními – včetně napomínání. A to pak vypadá úplně jinak. Když někdo ve své starostlivosti o druhé zapomíná na to pozitivní a hlavní, stane se nesnesitelným a jeho „bratrské napomínání“ není ani bratrské ani účinné.

Prosme dnes o správný přístup k chybujícím lidem a pamatujme na slova svatého Tomáše, že člověk má zodpovědnost především sám za sebe a svou spásu. Kéž se to s Boží pomocí daří.