25. 5. 2014: 6. neděle velikonoční: Jan 14, 15-21

Už  ve starověku se někteří autoři zabývali otázkou, proč se zmrtvýchvstalý Ježíš Kristus nedal poznat Pilátovi a všem svým odpůrcům a nedal jim tak pocítit své vítězství. Dnešní evangelium a jeho kontext by mohly dát odpověď: Kdo přijímá Ježíšovo slovo, ten ho miluje (a přijímá ho). Kdo ho miluje, bude zachovávat jeho přikázání a tomu se on dá poznat. Tím jsme se dostali k jádru věci. Během několikaletého působení mohli všichni přijmout Ježíšovo slovo. Zvěstovatelská činnost Pána Ježíše Krista vrcholí na kříži. Jeho nepřátelé ho po celou dobu odmítali, neměli rádi, nezachovali jeho slovo, a proto se jim nedal poznat ani po zmrtvýchvstání.

Jako je nemyslitelné zmrtvýchvstání bez předchozího života a smrti, tak je nemyslitelné přijmout a poznat Zmrtvýchvstalého, pokud ho někdo předtím nepřijal jako žijícího hlásajícího a umírajícího. Však i svatý Pavel, neustále se radující z Ježíšova zmrtvýchvstání, píše Korinťanům, že u nich nechce znát nic jiného, než Ježíše Krista ukřižovaného. Odsouzením vyjádřili jistí lidé své nepřijetí a odmítnutí Pána Ježíše. Proto se jim ani po zmrtvýchvstání nevnucuje.  Kdo nepřijal a nepoznal ukřižovaného, není s to přijmout a poznat zmrtvýchvstalého.

Proto se, věrni dalším slovům sv. Pavla, za Kristův kříž nestyďme. Tam byl Bůh dokonale oslaven, tam jsme byli vykoupeni, odtud pramení milosti, které přijímáme ve svátostech. Zde je pramen celého našeho duchovního života v obnoveném přátelství s Pánem Bohem.