21. 1. 2014: Svatá Anežka Římská

Se jménem „Anežka“ si v našich zemích většinou spojíme osobu přemyslovské princezny, která se všeho vzdala, aby mohla sloužit Kristu skrze potřebné. Dnes si připomínáme Anežku Římskou, která žila ve starověku a pro křesťanskou víru a čistotu prolila svou krev.

Obě Anežky mají mnoho společného. Zříkají se všeho a odhodlaně jdou za svým rozhodnutím. Byly sice mnohem mladší, než ti, kteří s nimi nesouhlasili, ale ve skutečnosti byly mnohem dál a jejich životní moudrost byla větší. Věk totiž není všechno. Zde pak nemá smysl cokoli vysvětlovat, nezbývá, než trpělivě snášet nepochopení s vědomím slov svatého Pavla: „Úsudek o mně /a mém konání, rozhodnutí/ patří Pánu“. Obě Anežky mohly být považovány za bláznivé, když odmítly výhodné sňatky, ale ve skutečnosti to bláznovství nebylo. Obě mohly být považovány za podivné, když mluvily o mystickém sňatku, ale ve skutečnosti to podivné nebylo. Svatá Anežka Římská mohla být považována za zvláštní, když přijala křesťanství, ale zvláštní to nebylo.

Proto můžeme také v dnešní den prosit na přímluvu sv. Anežky Římské o milost věrně setrvat ve svém křesťanském životním rozhodnutí. Dnešní doba se totiž v mnohém podobá době pozdně-římské. Také křesťan může být považován za podivína, ale podivínem není. Víra může být v našem prostředí považována za bláznovství, ale bláznovství to není. Nezbývá, než trpělivě snášet nepochopení s vědomím zmíněných slov sv. Pavla.