18. 4. 2014: Velký pátek

V pašijích jsme vyslechli, co se událo od poslední večeře až do doby Ježíšova pohřbu. Pascha znamená „přejítí“. Později se tento výraz začal používat jako označení velikonočního beránka. A jako se beránkova krev v Egyptě stala znamením záchrany prvorozenců před smrtí, tak také krev Beránka, obětovaného Pána Ježíše Krista, znamená záchranu před věčnou smrtí. Svou krví (smrtí) nás vykoupil, abychom mohli žít navěky.

Komu není lhostejné, k čemu všemu na zelený čtvrtek a velký pátek došlo, má dnes zármutek. Do tohoto zármutku však zaznívá výtka určená ženám na křížové cestě: „Neplačte nade mnou, spíše plačte nad sebou.“ Nad sebou, protože to jsou právě naše hříchy, proč se přejítí Ježíše Krista z tohoto světa k Otci (Jan 13,1) událo tak  strašným krvavým způsobem.

Pokud nám není lhostejné, co za nás náš Pán vytrpěl, pak nebudeme chtít, aby tato krev byla pro nás vylita nadarmo. Byli jsme vykoupeni. To ještě neznamená, že budeme spaseni. Pro to, abychom byli spaseni, je třeba přicházet často ke zdroji vykoupení, k Ježíšově oběti (mše svatá), a čerpat, co nám ze své oběti nabízí: Odpuštění hříchů a smíření s Pánem Bohem, kterého se nám dostává při svaté zpovědi.