Zelený čtvrtek “ B „

27. 02. 2018

Vstupujeme do velikonočního třídenní. Je to nejcennější  poklad církve, protože v tomto třídenní Ježíš Kristus vykonal to nejcennější pro život člověka. Můžeme říci, že právě pro toto třídenní Ježíš přišel na naši zemi, všichni čtyři evangelisté toto třídenní ve svých evangeliích popisují, na rozdíl od událostí kolem narození Pána Ježíše. Podle biblistů právě události třídenní byly evangelisty zapsány jako první zprávy novozákonní. Poslední večeře, utrpení, smrt a vzkříšení Pána Ježíše je středem víry i křesťanské zvěsti. Pán Ježíš nepřišel Starý zákon zrušit, ale naplnit – to se v tomto třídenní mnohokrát uskutečňuje. Ježíš při poslední večeři slavil starozákonní velikonoční večeři, ale naplnil ji pro budoucnost novým obsahem. Novozákonní velikonoční večeře již nikdy nebude krvavá, ale nekrvavá. Namísto beránka bude chléb a víno, se kterými se tajemně spojí sám Beránek Boží, Ježíš Kristus. Ježíš si nepřeje krvavé oběti ani zvířecí ani lidské. Jednu jedinou oběť za všechny lidi přinese krvavým způsobem jednou pro vždy Pán Ježíš na Velký pátek. Jak je zde zakotvena Boží láska i úcta k životu. Život lidský není zde pro zabíjení, vraždění, ale pro lásku, pro službu. Proto Pán Ježíš při poslední večeři tuto lásku ukázal skutkem, když umýval apoštolům nohy. V umývání nohou je dvojí znamení: 1) láska k bližnímu a 2) očištění duše.  Zároveň Ježíš apoštolům sdělil, že podle jeho příkladu mají jednat i oni. V této službě lásky je zahrnuta jakákoliv služba lásky k bližnímu a vyžaduje velkou dávku pokory, často i sebezapření, protože láska podle Ježíše není jenom sladký cit, ale právě konání dobra druhému. “ Jestliže vám neumyji nohy, nemůžete mít se mnou podíl“ řekl Pán Ježíš. V této větě je i další přání Ježíše: přeje si, aby ten, kdo má s Ježíšem podíl, kdo je jeho učedníkem, aby byl čistý ze křtu, ale je třeba i následného očišťování duše. Proto křesťané konali v postní době pokání, aby se připravili a následně vykonali očištění duše ve svaté zpovědi, aby mohli mít s Ježíšem stále hlubší podíl, aby byli nejenom jeho formálními učedníky či žáky, ale přímo přáteli tj. v hlubokém spojení s ním. Takto spojeni s Ježíšem, křesťané mohou pak přijímat s hlubokou vírou a láskou chléb a víno zázračně proměněné v Tělo a Krev Pána Ježíše, což je vrcholem Boží lásky k člověku tady na zemi. Bůh v Ježíši se z lásky stává pro člověka pokrmem a nápojem. Zahaluje tajemně své božství i lidství, abychom se nebáli ho přijmout, setkat se s ním a aby on z lásky k nám, mohl se s námi spojovat. Věřme, že více než se mají rádi manželé, než mají rodiče rádi své děti a naopak, o mnoho více nás každého pokřtěného člověka má rád Pán Ježíš. Proto ustanovil při poslední večeři toto tajemství, které si přál, aby se konalo stále na jeho památku. Děkujme Bohu, že žijeme v této době, kdy po 2.Vatikánském koncilu je znovu nejen dovoleno, ale přímo doporučeno časté, ba denní sv.přijímání a od sv. Jana Pavla II. dokonce s možností i dvakrát denně při mši sv. přijímat Ježíše pod způsobou chleba resp.vína. Děkujeme Bohu, že žijeme v době, kdy zase můžeme častěji, podle Ježíšova přání přijímat pod obojí způsobou jak to bylo v prvotní církvi. Jen kdo přijímá Pána Ježíše může mít v sobě více a více jeho lásku, aby ji pak věnoval v rozmanitých podobách svým bližním – a o to Pánu Ježíši šlo. Přijď království tvé – království lásky, nejprve do našich duší a pak do mezilidských vztahů. Umývat nohy, to znamená si odpouštět, protože odpuštění je údělem mezilidských vztahů. Proto i dnes si podejme ruce při pozdravu pokoje velmi upřímně a srdečně jako znamení odpuštění a lásky. Pane Ježíši, děkujeme Ti, že stále s námi slavíš památku Poslední večeře a že na ní jsou zváni dnes nejen apoštolové, ale všichni věřící od dětí počínaje, přes ženy a muže všech povolání i věkových skupin. Ať umíme s Tebou nejen slavit večeři, ale vzít na sebe svůj kříž a následovat Tě na cestě křížové. Amen.