Slavnost sv. Petra a Pavla “ C „

10. 06. 2019

Církev slaví apoštoly Petra a Pavla společně, protože oba jsou sloupy církve a proto se setkáváme často v mnoha kostelích s těmito svatými apoštoly ať v interiéru nebo často i v průčelí kostelů. Většina věřících sv. Petra pozná podle toho, že drží v ruce klíče, sv.Pavel pak je zobrazen s mečem. Důvody proč tyto symboly klíčů a meče drží tito svatí jsme slyšeli v dnešním slově Božím. A o dalších důvodech proč církev již od nejstarších dob slaví tyto světce společným dnem si budeme v homilii vysvětlovat. 1/ Především si chceme uvědomit, že sv. Petr i sv. Pavel byli ve stejný den a to 29. června r. 67 pro víru v Ježíše Krista v Římě za císaře Nera umučeni. Sv.Petr byl ukřižován a to podle svého vlastního přání hlavou dolů, protože z pokory nechtěl být ukřižován jako Pán Ježíš. Sv. Pavel jako římský občan byl sťat mečem. Nad hroby těchto apoštolů a mučedníků jsou dnes velkolepé chrámy, které jakoby chtěly prozradit i velikost těchto apoštolů. 2/ Pán Ježíš povolal oba apoštoly, aby se stali “ rybáři lidí“. Jako jednoho z prvních povolal Šimona a dal mu jméno Petr – skála a ustanovil ho prvním mezi apoštoly. Petrovi Pán Ježíš předal “ moc klíčů“ tj. moc Boží nad svátostmi, Božím slovem a řízením církve Božího lidu za podmínky, že bude milovat Pána Ježíše a v něm a pro něho i svěřený Boží lid. Naproti tomu Pavla povolal Pán Ježíš jako posledního z apoštolů a i jemu změnil Pán jeho jméno – ze Šavla se stal podle Ježíše Pavel. Tato proměna se stala na cestě do Damašku, když Pavel ještě nevěřil v Ježíše Krista a dokonce pronásledoval učedníky Pána Ježíše. Pavlovi se zjevil Pán Ježíš a učinil z něho svého předního zvěstovatele, misionáře, apoštola, který je dodnes nazývaný apoštolem národů. 3/ Oba dva apoštolové – Petr i Pavel.- nemají svou velikost sami ze sebe, ale od Pána Ježíše. Bez Ježíše by snad byli docela neznámými lidmi. Jejich víra a láska k Ježíši však byla veliká a silná a proto mohli v síle
Boží konat podivuhodné skutky. Oba vynikali horlivostí v hlásání evangelia, pro které trpěli na těle i na duši, oba byli např. několikrát vězněni, bičováni, museli utíkat často před pronásledováním. Pavel zanechal po sobě 14 dopisů ke křesťanským obcím, Petr 2 dopisy. Tyto dopisy jsou součástí Písma sv. Nového zákona. 4/ Kromě víry a lásky oba apoštolové měli hlubokou pokoru, protože jejich cesta k víře a lásce vedla přes pokání, přes změnu smýšlení. Oba si byli vědomi své hříšnosti a slabosti. Petr Pána Ježíše mimo jiné třikrát zapřel, Pavel pak nejdříve pronásledoval Kristovu církev. Ježíš však na těchto apoštolech ukazuje i pro nás, že síla Boží se projevuje ve slabosti a že to nejdůležitější u křesťanů je to co oba apoštolové si také cenili nejvíce a to je milost Boží, dar nadpřirozeného života. 5/ Petr i Pavel nám ukazují, že tak jako oni jsou v jednotě stejné víry a lásky Boží spojení navzájem tak i jejich nástupci a to papež jako nástupce Petra a biskupové jako nástupci apoštolů a tedy i Pavla mají být v jednotě. Jako byl mezi Petrem a Pavlem veden mnohdy dialog a to dosti otevřený, ale vždy v lásce, stejně tak má tomu být i v dialogu mezi biskupy a papežem, což se nejvíce projevuje na synodách a na koncilech. Tak jako pro Petra a Pavla byla spása duší prvořadým jejich posláním, stejně tak to mají chápat i jejich nástupci a to papežové i biskupové. Tak jako kdysi Petr a Pavel navštěvovali místní církve osobně, aby je posílili ve víře, aby je povzbudili anebo jim také zasílali dopisy, tak podobně i dnes mají papež a biskupové navštěvovat věřící ať už v diecesích, ve farnostech pokud jde o biskupy nebo v různých zemích a státech světa pokud jde o papeže. Zejména svatý papež Jan Pavel II. zahájil éru pastoračních cest po celém světě a pak v této tradici pokračovali i další papežové. Nejvíce se projevuje sounáležitost biskupů s papežem na všeobecných koncilech např. na 2. Vatikánském koncilu v r. 1962 -65 anebo na Biskupských synodách. 6/ Sv. Petr a sv. Pavel nám ukazují slovy i skutky, že měli věřící bratry a sestry rádi, že pro ně neúnavně pracovali, žili, trpěli, za ně se modlili, obětovali se. Na druhé straně nám sv. Petr a Pavel ukazují, že věřící křesťané jim jejich lásku opětovali, že se radovali z jejich příchodu mezi ně, že si vážili jejich dopisů, jejichž obsah vždy respektovali. V osobách Petra a Pavla věřící viděli samotného Pána Ježíše, kterého jim oni ztělesňovali a proto je přijímali ne jako lidskou autoritu, ale autoritu Boží a proto se za apoštoly modlili, pomáhali jim v jejich apoštolské službě. Podobně je tomu i dnes ve  vztahu k papeži, biskupům a kněžím, především v každé mši sv. se modlíme za papeže, biskupy a kněze. V těchto šesti bodech jsme se snažili vysvětlit velikost těchto apoštolů Petra a Pavla. sloupů církve a na nás je, abychom Petra a Pavla nectili jenom jako svaté v nebi, ale abychom je uměli přijímat i v jejich nástupcích – v papeži a biskupech a proto se na závěr modleme: Pane Ježíši, děkujeme ti za apoštoly Petra a Pavla i za to, že máme v církvi dobré nástupce ať jsou našimi dobrými pastýři a vedou nás do nebeského domova. Amen.