Slavnost Nanebevstoupení Páně “ A „

9. 05. 2020

Chceme dnes rozjímat o nanebevstoupení Pána Ježíše Krista. To co jsme četli ze Skutků apoštolů 1,1-11 se odehrálo na Olivové hoře. Ježíš chtěl ukončit své viditelné působení na naší zemi mocně vnímatelným způsobem, aby viděli jak stoupá vzhůru “ až jim ho oblak vzal z očí.“ Pravděpodobně byli přítomni na hoře Olivové nejen apoštolové, ale i učedníci včetně žen. Nebylo to lehké loučení pro apoštoly a učedníky a proto všem museli andělé oznámit, že Ježíš bude nyní v nebi, ale zase příjde. Aby poslechli Ježíše a připravovali se v Jeruzalémě na seslání Ducha sv. U sv. Marka čteme, že v nebi Ježíš zasedl po Boží pravici. To znamená, že Ježíš teprve v nebi se stal králem nebe a země jak to prohlásil před Pilátem – “ mé království není z tohoto světa.“Ježíšovo království je království věčné! Pro Ježíšovy učedníky i pro nás jsou některé skutečnosti vyplývající z Ježíšova nanebevstoupení důležité:                                                                                                                            1)  Ježíš vzal do nebe i lidskou svou přirozenost, i když oslavenou a tím ukázal na drahocennost lidské přirozenosti, která je určena ( jako proměněná ) k věčnému životu v nebi.                                                                                                                            2) Ježíš dříve než odešel do nebe řekl útěšná slova, že nám lidem jde připravit místa, že v domě nebeského Otce je mnoho příbytků a do tohoto domova vede jediná cesta a to skrze Ježíše Krista. “ Já jsem cesta, pravda a život.“                                   3) Ježíš řekl, že je mu dána všechna moc na nebi i na zemi. Jaká moc? Především moc lásky Boží spasit všechny lidi, proto s touto mocí byli pověřeni učedníci získávat pro spásu lidi všech národů, učit je plnit Ježíšovo učení nového zákona a křtít je ve jménu Nejsvětější Trojice: ve jménu Otce, Syna i Ducha sv.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                4) Ježíš je od chvíle nanebevstoupení svrchovanou hlavou církve jak jsme četli z listu sv. Pavla Efesanům 1,17-23. Petr a jeho nástupci papežové jsou jenom pokornými viditelnými zástpci hlavy církve Ježíše Krista. Správně to na začátku svého působení zdůraznil papež František, že oslava patří Ježíši Kristu.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       5) Ježíš slíbil apoštolům a učedníkům, tedy i nám, že jim pošle z nebe Ducha Pravdy, Ducha Utěšitele, Ducha svatého, tj. Ducha Boha Otce i Pána Ježíše. Proto mohl Ježíš říci, že je to pro nás lidi lepší, že odchází viditelně a abychom se z toho radovali. Proč? Protože jako viditelný v těle mohl by být Ježíš pouze na jednom místě, ale jako Duch sv. Ježíš je všude přítomen, na celém světě a lehce vstupuje do duší a srdcí lidských, když ho člověk neodmítne – do tisíců a milionů lidí. Duch sv. – Ježíšův – také nám umožňuje, abychom v projevech lásky k jakémukoliv člověku, hlavně nemocnému, trpícímu či jinak potřebnému se setkávali s Ježíšem, protože Ježíš jako Duch sv. se s nimi identifikuje. Ježíš se svým svatým Duchem je přítomen ve svátostech, ve společenství víry a lásky, v Božím slově, zejména evangeliích. Právě Duch sv. je naplněním Ježíšova slibu: “ Hle já s vámi jsem až do konce světa.“ Může někdo Ježíši jako Duchu sv. ublížit? Nikoliv. Může mu někdo zabránit, aby kraloval svou milosrdnou láskou na celém světě? Nikoliv. Může mu někdo zabránit, aby zachránil a spasil lidi? Nikoliv A i když zlý duch vede určitý boj proti Ježíši tím, že se snaží zatvrzovat a kazit lidské duše, ale v tomto boji Ježíšův Duch svatý vítězí, často až v hodině smrti člověka.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     6) Ježíš slíbil apoštolům, učedníkům i nám, že příjde znovu ve slávě a moci s anděly z nebe, ale až na konci dějinné epochy jako král slávy, jako soudce světa, jako Pán Pánů a Král Králů, aby učinil vše nové: novou zemi a nové nebe.!Proto je třeba za toto vše Všemohoucímu Bohu děkovat a radovat se z toho jak se to budeme modlit v prefaci dnešní slavnosti. Proto radostně na závěr volejme: Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme, na Tvůj příchod čekáme Pane Ježíši Krista. Buď s námi Pane Ježíši, neboť se připozdívá. Amen.