Pondělí velikonoční “ A „

21. 03. 2020

Vzpomínám, že v jednom televizním vysílání pro děti byl přítomen i kněz a na otázku redaktora, které jsou největší církevní svátky sdělil, že nikoliv vánoce, ale velikonoce – svátky smrti a vzkříšení Pána Ježíše. Měl pravdu, protože velikonoce v prvotní církvi byly dokonce jediným hlavním svátkem a také neděle od počátku byly připomínkou velikonoc“ smrti a vzkříšení Pána Ježíše. Křesťané všech dob si uvědomovali větu sv. Pavla: “ Nevstal-li Kristus z mrtvých, marná je naše víra i hlásání, protože jsme ještě ve svých hříších a jsme tak nejubožejší z lidí. Ale Kristus z mrtvých vstal jako první ze zesnulých.“ Proto zejména ten, kdo přijímal v církvi křest sv. musel vyznat víru v Ježíšovu smrt a vzkříšení z mrtvých a život věčný. Kdybychom však srovnávali účast věřících v kostele na vánoční mši a na velikonoční mši pak bychom zjistili u nás velký rozdíl. Více lidí přichází na vánoce. Proč tomu tak je? Vánoce jsou jakousi idylou dětství, kdežto vzkříšení o velikonocích je nová realita vyžadující rozhodnutí člověka. Proto také jako červená nit se vine dějinami na jedné straně hlásání víry ve vzkříšení a její obhajoba, na druhé straně jsou tendence tábora nevěry tuto víru různými kritikami smrti a vzkříšení zpochybnit a to počínaje lhostejnými Atéňany, kteří když slyšeli sv. Pavla o vzkříšení Krista, nechtěli ho dále poslouchat, přes vojáky z evangelia, kteří se nechali podplatit, aby řekli, že tělo Ježíšovo bylo ukradeno apoštoly, když spali, až k známým kritikům jako byl Renan, který ve své knize Život Kristův sice hezky píše o Ježíši historické, ale Ježíšovo vzkříšení popřel. Nebo i současní autoři na př. kniha Lubomíra Tomka Kříž Jidášův nebo Zenon Kosidovský a jeho kniha o Ježíšovi, kde se také popírá Ježíšovo vzkříšení. Stejný ohlas přinesl i videofilm Nikose Kazantzakise Poslední pokušení Ježíše Krista. Do této řady popírání Ježíšova vzkříšení můžeme zařadit i zřejmě tendenční a proti církevně zaměřené radiokarbonové testy Turinského plátna. Peníze hrály roli při podplácení stráží u hrobu Ježíše Krista, peníze hrály i hrají svou roli i ve všech proti náboženských aktivitách popřít vzkříšení Pána Ježíše. Církev naproti tomu poukazuje na statečnost svědků zmrtvýchvstání, kteří byli touto událostí změněni tak radikálně, že uměli pro Ježíše Krista trpět pronásledování, mučení i smrt. I na další důvody věřitelnosti Ježíšova vzkříšení, mezi něž patří i zázračné rozšíření této víry. Navíc však svou víru podpírá personální rozměr setkávání se s Ježíšem Kristem ve víře a lásce ve svátostech, v modlitbě, v Písmu sv. Ježíš totiž jako živý, ale neviditelný jde se svou církví, posvěcuje ji i posiluje a právě toto personální setkávání se lidského já s božským ty je tím nejcennějším pokladem a perlou, ze kterého věřící žije novým, dokonalejším životem. Tímto chci říci, že teoreticky se může sice proti Ježíšovi vzkříšeném psát, mluvit, ale prakticky Ježíšovi a opravdu věřícímu člověku to nemůže ublížit, protože Ježíš žije v duších těch, kteří věří nejen slovy, ale i skutky života. A tak i nadále budou dva tábor vedle sebe: tábor víry a tábor nevěry. Povzbuzujme se navzájem ve víře a děkujme Pánu Ježíši za dar vzkříšení a nového života. Amen.