Homilie na 15. neděli v mezidobí “ B „

26. 06. 2018

Ve vyznání víry se modlíme : Věřím v jednu, svatou, všeobecnou a apoštolskou církev. Dnešní Boží slovo nám klade otázku “ co je to apoštolská církev .“ V současné době – po 2. Vatikánském koncilu – se církev vrací k původnímu významu apoštolské církve, totiž jednak k všeobecnému apoštolskému poslání všech pokřtěných v církvi a také ke zvláštnímu apoštolskému poslání nástupců apoštolů – biskupů a jejich pomocníků kněží a jáhnů. 1/ Ke všeobecnému apoštolskému poslání jsou vybízeni všichni věřící. Když na závěr mše sv. vybízí kněz “ jděte ve jménu Páně“, v latinské mši to je “ ite misa est „, což znamená: jděte a buďte misionáři, apoštoly, přinášejte lidem Pána Ježíše, jeho spásu a nový život tam kde žijete, kde bydlíte s druhými lidmi, kde pracujete, kde jste na dovolené, na prázdninách, kde sportujete, kde se bavíte. Všude buďte apoštoly tj. vyslanci Pána Ježíše ať svým příkladným životem anebo slovem víry a lásky. V tomto apoštolátu platí a to zejména v naší době přísloví “ slova hýbají, příklady táhnou“. Křesťan má ukazovat lidem nový, lepší a krásnější způsob života z víry podle učení Pána Ježíše, zejména lásku k Bohu a bližnímu. Křesťan má ukazovat, že radostná zvěst Ježíše Krista není nějaká ideologie, teorie, ale praktický návod ke šťastnému a radostnému životu a to jak pro člověka mladého tak starého, jak pro člověka svobodného tak žijícího v manželství, pro zdravého i nemocného. Že příklad je důležitější pro apoštolát křesťana nám ukáže příklad ze života sv. Františka z Asisi: Jednou řekl František svému spolubratru Lvu, který byl prostý a nevzdělaný, že spolu půjdou lidem zvěstovat spásu. A tak procházeli několikrát městem sem a tam, cestou se modlili, setkávali se s dětmi, kterým žehnali, s dalšími lidmi a s každým láskyplně promluvili a nakonec František řekl, že se již vrátí do kláštera.Bratr Lev se ptal kdy vlastně začnou hlásat Boží zvěst, ale František s úsměvem sdělil, že už to vlastně vykonali svým příkladem a modlitbou. Ano – je skutečně apoštolát příkladu života, apoštolát modlitby i apoštolát oběti, ale také apoštolát slova. Zejména v dnešní době, kdy je mnohými lidmi zneužívána svoboda ke zlu, je žádoucí apoštolát slovem i příkladem a to manželů sobě navzájem i druhým, především svým dětem, aby od rodiny jako základní buňky společnosti mohl klíčit a růst i vdávat plody Boží život od Ježíše Krista. 2/ Ke zvláštnímu apoštolskému poslání jsou povoláni Pánem z Božího lidu biskupové, kněží, jáhnové, řeholníci a řeholnice, katecheti, pastorační asistenti. Tito jsou povoláni ke službě slova, ke službě svátostné i charitativní, ale také k apoštolátu příkladu života. Apoštolská církev tedy znamená, že se v církvi stále uskutečňuje předávání víry a života z víry a že v církvi jsou stále nástupci apoštolů na které vkládáním rukou byla předána apoštolská moc od Ježíše Krista. Pokud se těmito dvěma znameními nemůže církev prokázat, pak to není pravá apoštolská církev. Aby mohli být křesťané apoštoly, musí mít opravdovou a živou víru, jen ta má moc nad nečistými duchy jako v době Ježíšově. V dnešní době bychom mohli říci, že démonický duch se projevuje v nezřízeném alkoholismu, užívání drog, kouření, nespoutaná touha po vlastnění majetku, nezřízené spoutání televizí, tiskem, nezřízený kult těla s jeho nezřízenými žádostmi. Křesťan – apoštol ať kněz, řeholník nebo laik nemá se nechat těmito démonickými hodnotami spoutat, ale v síle Ducha svatého má přemáhat toto zlo dobrem Božím. Křesťan raději volí změnu zaměstnání, změnu bydliště než by ohrozil Boží hodnoty přijaté od Ježíše Krista.I v dnešní době křesťan – apoštol nemá zůstat osamocen, protože i Pán Ježíš posílal apoštoly po dvou. Je třeba, aby křesťané v dnešní době nevěry a konzumního života drželi více při sobě ať už děti z věřících rodin, mládež věřící, aby se scházela, dospělí, aby se setkávali, zejména křesťanské rodiny, věřící celé farnosti, aby se navzájem povzbuzovali, posvěcovali, pomáhali si, modlili se společně i za sebe navzájem. Totéž platí i o kněžích, aby nebyli osamoceni – tím druhým pro kněze má být celá farnost, všichni věřící členové farnosti. Proto Koncil doporučil vytvářet farní nebo pastorační rady, aby kolem kněze byli věrní a ochotní věřící – muži i ženy, na které se může kněz spolehnout. Apoštol dnešní doby si může vzít krásný příklad ze života Pána Ježíše, který třicet roků žil čas přátelství mezi lidmi, tři roky hlásal slovo Boží a krátký čas prožil svátostný život. Apoštol dnešní doby má vědět, že vrcholem a cílem se svátostný život v kostele, ale i zdrojem pro apoštolské působení mezi lidmi ať už příkladem života, modlitbou nebo slovem. Pane Ježíši, dej ať pouze nevyznáváme, že věřím v apoštolskou církev, ale ať i já jsem apoštolem slova a života, aby mým prostřednictvím byl co největší počet lidí spasen. Amen.