17. neděle v mezidobí „A“

18. 07. 2017

Dnešní Boží slovo bychom mohli nazvat školou moudrosti! Král Šalomoun uměl Boha prosit o moudrost rozlišovat mezi dobrem a zlem, prosil o moudrost rozhodovat se správně v těžkých situacích. Dnešní člověk hledá spíše chytrost, vychytralost, což bychom mohli nazvat moudrostí tohoto světa. Moudrost pravá však pochází vždy od Boha jak to pochopil král Šalomoun. Evangelium nám slovy Pána Ježíše ukazuje podobenství o perle a pokladu, čímž je myšleno Ježíšovo radostné učení o spáse člověka nebo též Boží království. A dosáhnout tuto perlu a tento poklad to je také pravá moudrost Boží. Pro ní se vyplatí vynaložit všemožné úsilí a všeho se vzdát. “ Hledejte nejprve království nebeské a všechno ostatní vám bude přidáno“. To řekl Pán Ježíš a již minulou neděli jsme si tuto větu připomínali. Mnozí lidé dnešní doby by brali tak ještě tu druhou část věty, t.j. aby jim Bůh dával všechno co by si přáli. Lidé dnes jsou velmi nároční v žádostech po různých věcech i po různých užíváních a požitcích a přitom nejsou ani moc spokojeni a šťastni. Král Šalomoun nám ukázal, že Bůh mu opravdu přidal k Boží moudrosti i to co ani si neodvážil žádat: bohatství, čest, dlouhý život. Ježíš vlastně nabízí totéž, bude-li kdo na prvním místě hledat moudrost Boží, to je království nebeské a jeho spravedlnost. Podobně jako Pán Ježíš to tvrdí i sv. Pavel, když ve svých listech píše: “ Ti kdo milují Boha, těm všechno prospívá k dobrému.“ Ovšem z evangelia o pokladu a perle vyplývá, že pro nalezení tohoto pokladu a perly je třeba se mnohého vzdát, je třeba počítat s jistou námahou. “ Kdo chce být mým učedníkem, vezmi svůj kříž a následuj mne. Úzká je cesta, která vede do života věčného.“ Kdo má tuto moudrost Boží od Ježíše ten také umí jako Šalomoun dobře rozlišovat mezi dobrem a zlem. A v dnešní době to vůbec není lehké, protože moudrost tohoto světa dovede často zlo zlehčovat nebo dokonce zabalit do roucha dobra.

Moudrost pokladu a perly k nám promlouvá především z kříže Kristova. Kdo se nestydí za kříž Kristův, kdo rozjímá a modlí se k ukřižovanému Kristu, má opravdu moudrost Boží. Na př. sv.Tomáš Akvinský nebo sv. Terezie z Avily dovedli říci, že čerpali moudrost nejvíce z kříže Pána Ježíše. Druhé podobenství o síti nás učí také o moudrosti a sice, abychom nikdy neztratili se zřetele, že jsme lidé hříšní a proto máme své hříchy stále znovu litovat a vyznávat, neboť platí, že Bůh pokornému a plačícímu dává milost, ale pyšný odchází od Boha nevyslyšen. Je také velkou moudrostí a to zejména v naší době, aby věřící uměli přijímat starou tradici víry spolu s novým co se v církvi objevuje. „Dobrý hospodář vynáší ze své stodoly staré i nové „. Příkladem nám může být i svatý papež Jan Pavel II. a také i současný papež František, kteří k tradiční víře přijímají vše nové co přinesl 2.Vatikánský koncil. Příkladem moudrého jednání podle Boží vůle nám také mohou být svatí Jáchym a Anna, rodiče Panny Marie, kteří žili spravedlivě podle Božích přikázání a pokud jde o jejich majetek, uměli jej moudře rozdělovat na tři díly: jeden pro chudé, druhý pro chrám a církev a ten třetí jim postačil pro vlastní potřeby.

Na závěr prosme Ježíše jako kdysi Šalomoun o dar moudrosti víry a lásky, abychom radostné zvěsti Pána Ježíše dobře rozuměli a bychom jí uměli správně uvádět do každodenního života. Amen.