16. neděle v mezidobí “ B „

27. 06. 2018

Při četbě dnešního evangelia a zástupech lidí, kteří se sběhli za Ježíšem se nám jistě vybavila představa velkých zástupů lidí při návštěvách papeže Jana – Pavla II. v naší vlasti nebo i zástupy lidí při návštěvách papeže Františka v Jižní Americe. Anebo se nám mohla vybavit představa velkého zástupu lidí na poutní mši sv. na Svaté Hoře nebo na Velehradě při oslavách sv. Cyrila a Metoděje. Je zajímavé, že i v dnešní době a v dnešním světě mnoho lidí touží po Ježíši Kristu, kterého papež zvěstuje. Zároveň dnešní evangelium nám chce připomenout velkou lásku Pána Ježíše k lidem ve slovech “ uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře“. Z této své velké lásky Pán Ježíš vycházel  po Galileji, Samařsku a Judsku za lidmi, za zástupy i jednotlivci. Žádná skupina lidí mu nebyla cizí, vzdálená, ale naopak nejblíže jeho láskyplnému srdci byli ti nejchudší, nejopovrhovanější, bezmocní. Tehdy to byli na př. Samaritáni, celníci, ženy a děti, nemocní na těle i na duši, chudí, hříšníci. Ježíš se se všemi těmito lidmi setkával s láskyplným srdcem, oslovoval je novou nadějí života, každému z nich dal novou šanci začít znovu. Z této své lásky a lítosti k lidem rozeslal Ježíš se stejným posláním k lidem i své apoštoly a učedníky. Ze stejného motivu i během dějin přicházeli misionáři, vyslanci Pána Ježíše a církve – ženy i muži – za lidmi na celém světě, aby nebyli jako ovce bez pastýře. Vzpomeňme na film Mise, který se ve zdejším promítal, na P. Gabriela a další misionáře – jezuity, kteří s nasazením svého života a ze všech sil šli k Indiánům, aby se pro ně stali dobrými pastýři a zvěstovali jim nový život v Ježíši Kristu a tak je naučili nově a smysluplně žít a pracovat. Vzpomínám na Pána Ježíše a jeho lítost nad zástupy, když vidím v dnešní době v televizi nebo ve skutečnosti v nějakém velkoměstě se valit zástupy lidí: každý něco shání, za něčím se žene, jiní zase bezmyšlenkovitě bloumají nebo si krátí čas prohlížením výkladních skříní, čtením časopisů, novin. Vzpomínám na Pána Ježíše, když vidím velké zástupy lidí na sportovních utkáních na př. fotbalových nebo také na zástupy mladých lidí při hudebních vystoupeních hudebních na př. rockových skupin. Ptám se sám u sebe: nejsou snad i tito lidé konzumní společnosti lidmi hodna Ježíšovy i naší lítosti, nejsou snad i oni jako ovce bez pastýře? Domnívám se, že ano, alespoň z pohledu víry a Ježíše Krista. Kdo totiž žije bez zábran ať sám nebo s druhými, kdo užívá neomezeně svobody, kdo se nechce zodpovídat a podřizovat žádné autoritě s vyššími mravními požadavky, kdo nepřijímá Ježíše Krista a jeho životní cestu, je hoden lítosti a zároveň by mu byla třeba “ poučení o mnoha věcech“ jak to učil i Pán Ježíš: o smyslu lidského života, který nekončí smrtí, o lidské duši, o pravé Boží lásce, která zná i odpuštění a milosrdenství. Ježíš zval k sobě i své apoštoly a učedníky jak jsme o tom četli. Stejně tak zve i dnes každého z nás k sobě. Každý den má své starosti, práce, úspěchy i nezdary, radosti i zklamání. Ježíš jako Dobrý pastýř nás zve k sobě: “ Pojďte ke mně všichni.“ S Ježíšem se nesetkáváme tolik v ruchu a shonu, ale spíše “ na opuštěném místě“ tj. na př. doma, kde si najdu chvíli pro tichou modlitbu, duchovní četbu, rozjímání, je to na př. kostel, kam si odskočím během dne k tiché modlitbě nebo se tam zúčastním mše sv. , která ve městě se koná každodenně. Ježíš nás zve právě o dovolených a prázdninách k sobě, abychom se s ním více setkávali ať už v tichu přírody, při návštěvách mnohých kostelů či ve chvílích modliteb a duchovní četby a tak poznávali více Ježíše jako Dobrého pastýře. Dobře dělají ti věřící, kteří využijí část dovolené účastí na duchovních cvičeních, pro mnohé se otevírají o dovolených brány klášterů, aby tam mohli spolu s řeholníky a řeholnicemi strávit několik dní a poznali bohatší duchovní život a společenství bratrské lásky. Ať tak nebo onak Ježíš a jeho učení věčného života je zcela nutný pro každodenní život a člověk, který je každodenně velmi vyčerpaný prací a povinnostmi ke své rodině, který by sledoval jen uspokojení v zábavách, ale neměl by čas pro svou duši, pro Pána Ježíše, neřídil by se mravními hodnotami, zařadil by se do zástupu lidí, kterých Ježíši Kristu bylo líto, protože žijí jako ovce bez Božího pastýře. Pane Ježíši ať rádi přicházíme za tebou, ať rádi s tebou v modlitbě mluvíme a získáváme tak od tebe sílu k bohulibému životu podle Božích přikázání. Ať nejsme nikdy jako ovce bez pastýře, ale ať ty jsi vždy naším Dobrým pastýřem. Amen.