15. neděle v mezidobí „A“ 

16. 07. 2017

V době po Druhém vatikánském koncilu je v katolické církvi velmi moderní slovo „aggiornamento“ t.j. přizpůsobení se, přiblížení se současné době a lidem. Proto se prováděla obnova liturgie, na př. oltář tváří k lidu, mateřská řeč při mši sv. a ostatních svátostech, ale také sloužení mší na volném prostranství, používání přenosové techniky, zvuku i obrazu. Hlavně též aktualizace Božího slova Písma sv., pomáhat vidět Boží slovo v současném životě. Dnešní evangelium nám ukazuje, že i Ježíš používal aggiornamento, i on se přizpůsoboval tehdejší době a lidem, stal se všem vším, aby alespoň některé získal. Na př. to, že Ježíš učil z loďky zástup lidí bylo aggiornamento, protože byl dobře viděn a slyšen. I to, že Ježíš mluvil v podobenstvích, v konkretních příkladech ze života bylo aggiornamento. Mluvil řečí, obrazy, na které byli lidé tehdejší doby zvyklí, byla to konkretní slova ze života. A přece Ježíš do slov z konkretního života vložil hluboké pravdy Boží, duchovní smysl. Děkujme Pánu Ježíši za jeho dobrotu srdce k nám lidem, že se k nám uměl přiblížit. Stal se  nám podobný ve všem, kromě hříchu. A přece měl i své kritiky, odpůrce, kteří nerozuměli nebo nechtěli rozumět jeho láskyplnému přiblížení se k lidem a nazývali ho žroutem a pijanem, přítelem nevěstek a celníků, dokonce člověkem pomateným. Tito kritici nemohli porozumět ani jeho slovům. Také sv. Cyril a Metoděj šli cestou Pána Ježíše t.j. přiblížit se k lidem a stát se všem vším. I sv. Cyril a Metoděj měli své odpůrce a to Svatopluka a německé biskupy. Tak je tomu i dnes, kdy se zase najdou kritici, kterým se nelíbí na církvi, že se přibližuje  k lidem, že se jako Ježíš přizpůsobuje lidem kromě hříchu. Ani dnes tito kritici nemohou církvi Kristově porozumět.

Dnešní podobenství o rozsévači je nám velmi blízké, vždyť je období žní. Je to pro mne vždy velký Boží zázrak, když si uvědomím, že z jednoho zrnka vyroste klas z mnoha zrny. Jaký je však duchovní smysl podobenství? Rozsévačem je sám Ježíš, zrny jsou slova Boží, evangelium, Písmo sv. nebo také s nimi spojená milost Boží. Různou půdou kam zrno spadne je lidské srdce nebo lidská duše. 1) Zrno, které spadne na okraj cesty znamená srdce a duši těch, kteří jsou otupělí a lhostejní k Božím hodnotám. Říkají o sobě, že jsou realisté, náboženství, evangelium, Ježíš je pro ně jen jako nějaká hezká ozdoba bytu, jen citový doplněk života, ještě tak něco pro děti a staré lidi. Proto jim někdo jiný to drahocenné zrnko milosti a Božího slova lehce vezme a užitek není žádný. 2) Kamenitá půda do které padne zrno je srdce a duše nestálé a nepevné vůle, která se chvíli nadchne pro Boží hodnoty, ale pak zase jde pohodlnou cestou, srdce kamenné nemůže zapustit kořeny Boží.Chvíli se na př. pravidelně modlí, snaží se plnit Boží přikázání, ale pak zase Boží život uschne. Řekne si “ to není pro mne, je to moc těžké, lehčí je žít jako nepokřtěný.“ 3) Trnitá půda znamená srdce a duši těch, kteří uvěřili, kteří byli i dobře nábožensky vychováni, chodili do kostela, přijali svátost pokání, přijímání, biřmování a manželství, ale někdy na studiích, jindy v manželství, opustili život spravedlivý z víry, začali užívat života, zalíbili si konzumní způsob a na nejdůležitější hodnoty Boží neměli pak ani chuť ani čas. Světské smýšlení a jednání udusilo Boží slovo a milost. Jak byl Pán Ježíš moudrým psychologem, protože tyto kategorie lidí platí až do dneška. Kolik konkretních lidí bych mohl vyjmenovat za 45 let působení jako kněz v různých farnostech. A přece Ježíš nepronáší dnešní evangelium jako pesimista, ale jako optimista, jako Boží optimista. Rozsévač totiž – Boží rozsévač slova Božího a milosti je štědrý, rozsévá a nehledí na to kam co padne, není skoupý, ale spíše plýtvá. Proč? Ví totiž, že jeho zrno je dobré, kvalitní, pro každého člověka nutné a potřebné a má sílu vydat bohatou úrodu: užitek 30, 60 nebo 100 násobný. To je krásný a šťastný život v radostné víře a lásce ať dětí, mládeže či dospělých, zdravých i nemocných, prostých i vzdělaných. Jak člověk rád slyší v televizi na př. herečku Janu Hlaváčovou, která doporučuje lidem víru v Ježíše, protože s touto vírou se žije lépe a ještě lépe umírá, abych užil alespoň jeden konkretní příklad ze současnosti.

Prosme na závěr: Pane Ježíši, chceme přijmout zrno Božího slova a milosti, ale víme, že v naší duši je mnoho tvrdosti, kamení a trní, proto tě prosíme, přetvoř naše srdce a duši svým slovem, aby byla čistá a dobrá a tvé slovo a milost, aby v ní mohly vytvořit tvé království a vydávat třiceti, šedesáti a stonásobný užitek. Amen.